Prosím pěkně pane Paroubku

aneb Předvolební perličky Ve včerejším vydání týdeníku Reflex jsou přetištěny úryvky z deníku studentky gymnázia, které bylo v roce 1948 patnáct let. To velmi zajímavé čtení má nadpis „Kdyby tak nelhali...“ a na několika stránkách dokazuje, že není pravda to, co nám tvrdí všichni ti nadšení exsvazáci jako Pavel Kohout, Jiří Dienstbier, nebo dnešní lidovec Petr Pithart, že komunisty vítala jako předvoj lidstva především mládež.  Je to lež (ostatně jako téměř vše, co komunisti a jejich nadšení podporovatelé kdy tvrdili)!

Spousty mladých už tehdy věděli, že se jedná o ideologii veskrze špatnou, nemorální a zločinnou. Asi nemá cenu vypisovat všechny argumenty proč nevolit ČSSD a komunisty, snad ale stojí za to připomenout těsně před volbami dvě drobnosti, které mne tento týden zaujaly a které ukazují na skutečné principy levicové politiky.  Shodou okolností jsou obě ze středy 26. května.

Lidovým novinám poskytl rozhovor herec Jiří Krampol a na otázku LN co si myslí o klipu Přemluv bábu Jiřího Mádla a Marthy Issové v němž podle LN upozorňují na to, že když se nyní budeme bránit jakýmkoli reformám, tak budeme v budoucnu splácet obrovský dluh, odpověděl  Jiří Krampol:

„...Co mně je do toho, co bude za deset nebo dvacet let. Já žiju teďka momentálně...“

A druhou drobností je video záznam dotazu starší paní, která se předsedy ČSSD ptala slovy z nadpisu mého dnešního  blogu „Prosím pěkně pane Paroubku“. Na to, co následovalo z úst předsedy strany se sociálním cítěním za peníze jiných se raději podívejte v přiloženém videu sami.

Běžte volit a vzpomeňte si při tom nejen na tyto dvě středeční perličky!