Nevím, jestli mi to budete věřit, ale letos mě Ježíšek přece jenom slyšel. Není tomu tak dávno, co jsem si povzdechla, že se mi nesplnil vánoční sen singl zralé ženy. Potřebuji totiž sekyrku a vlastně by se mi hodil i špalek na štípání dřeva.
Těchto pár slov stačilo, že se mi ozvali nezávisle na sobě dva kamarádi. Jeden mi přivezl špalek na štípání dřeva a k tomu prémii – fungl novou sekyrku vybranou spíš pro ženy. A ten druhý – ten dodá ruce a svou sílu a postará se o štípání dříví. Takže se mi moje přání přece jenom splnilo. Příští Vánoce budu tedy pečlivě volit své přání, protože už vím, že to funguje.
Kdyby to bylo tak jednoduché i v průběhu roku! Těch přání by bylo! Třeba tak banální - zdraví. Vždycky, když mě píchne u srdce a čekám, až ta bolest přejde, si vzpomenu na své tři kamarádky, které jsou shodou okolností momentálně také singl, ale nedávno je postihly mimořádné zdravotní komplikace.
A. si před společnou návštěvou koncertu na chvíli lehla, protože se necítila dobře, trápila ji bolest na hrudníku a dokonce si dělala legraci z toho, že „to jsou buď zaražené větry, nebo infarkt“. Na koncert nakonec dorazila, užily jsme si pěkný kulturní zážitek a domlouvaly se na program za 14 dnů. Místo toho jsem ji však byla navštívit v nemocnici, kam ji poslala její obvodní lékařka, a kardiologové ji hned začali připravovat na operaci srdce. Dnes má za sebou myslím, že dokonce čtyřnásobný bypass, pobyt v lázních a singl bydlení na čas vyměnila za spolubydlení s dětmi. Aspoň si občas píšeme a těšíme se na návrat sil, abychom opět začaly vplouvat do kulturního dění.
B. už nějakou dobu ví, že ji bolí v zádech, chodí na akupunkturu, cvičí, ale plotýnky jednoho dne řekly dost. Silvestrovská sms tak přišla z nemocnice, kde kamarádka trpěla bolestí a na kapačkách čekala, až analgetika zaberou. Domu se dostala až kolem Tří králů, ale další kamarádky ji pomáhají s nákupem a vařením, protože ta samostatnost a soběstačnost singl člověka každá nemoc komplikuje. Takže je mezi námi opět počítač, abychom si alespoň elektronicky vyměňovaly pozdravy, myšlenky, pocity, otázky a odpovědi.
C. prostě omdlela. Probudila se ve svém bytě, ale v koupelně na zemi a bolela ji hlava, ruka, záda. Nevím, jak dlouho ležela na zemi, ale nezbylo, než zabojovat a přes velkou bolest se pokusit vstát. Když vás přestane poslouchat tělo a bezvládně upadne na dlažbu, není to nic příjemného. Šrámy, modřiny a bolavé naražení kamarádce značně znemožnilo pohyb, a tak zalezla do pelíšku a nechala tělo poradit si s touto mimořádnou událostí. Nějaké divné tušení mě přimělo se jí ozvat a byla jsem tak jeden z mála z kontaktů s okolním světem. Ještě že používáme ty počítače….
No a jak tak filozofuju, napadlo mě další banální přání. Týýýýýýý jo, to by bylo něco, kdyby to vyšlo! Ale tohle musím ještě dobře promyslet, protože vím, že MĚ teda Ježíšek slyšel.
