Iveta Fabešová z IF Café: Cukrařina je profese jako každá jiná

Pistáciový mousse, pannacotta, madlenky, tuiles, makaronky, millefeuille, croissanty s vanilkovým krémem, tartaletky... to je jen výběr z dezertů, které nabízí Iveta Fabešová ve své cukrárně IF Café. Mnoho z nich bych kvůli mé francouzštině, jež je už dobrých pár let stále na úrovni začátečníka, ani nedokázala správně vyslovit, ale ochutnat bych chtěla všechny. Iveta je neuvěřitelně aktivní. Vydala už čtyři kuchařky, zúčastnila se kuchařské soutěže Na nože, pořádala videokurzy pečení, před půl rokem otevřela cukrárnu, před několika týdny porodila své první dítě.

Tomáš Krist MaFra

Jak jste dokázala posunout svůj sen mít svou vlastní cukrárnu, kavárnu do reality? Bylo těžké odejít z kanceláře a dát se do vlastního podnikání? 

Dodnes si pamatuji ten strach, když jsem podávala výpověď a nebylo vůbec jisté, jestli se pečením dortů uživím. Opouštěla jsem teplé křeslo v kanceláři a vstupovala do neznáma. Jenže když neriskujete, nic nezískáte. Cesta k vlastní cukrárně trvala a nebylo to hned, ale věřím, že když člověk ví, jaký je jeho cíl a vytrvá, tak se to podaří. Myslím, že v myšlence, že když si člověk něco opravdu přeje, pak se spojí celý vesmír a přání mu splní, je hluboká pravda. Ale to neznamená, že sedíte na zadku a čekáte.

Jaké byly začátky? Bylo těžké získat si stálé zákazníky? 

Pořád jsme ještě na začátku, takže si ještě netroufám hodnotit jak si vedeme. Zákazníci se k nám vrací a to nám dokazuje, že cesta, kterou jdeme je správná. Samozřejmě se ale snažíme pořád zlepšovat, sledovat nové trendy jak z prostředí kaváren, tak v cukrařině.

Kde berete inspiraci pro své francouzské recepty? Čím vás Francie nejvíce imponuje a proč jste se rozhodla založit kavárnu právě ve francouzském stylu?
Sleduji, co se děje na poli francouzské cukrařiny a které cukrárny vládnou v Paříži. Momentálně jsou mou největší inspirací Christophe Michalak a L'Éclair de génie. Jejich výrobky jsou jednoduché, ale v té jednoduchosti je naprostá dokonalost. Podle mého je francouzská cukrařina na nejvyšší úrovni a mám ji ráda pro její eleganci, jednoduchost a lehkost.

Je zde stále nějaký recept, který se vám nepodařilo pokořit? Pouštíte se do nových receptů nebo jste věrná své jisté klasice?
Cukrařina je profese jako každá jiná a i tady se musíte specializovat, nejde dělat vše. Nemůžu být nejlepší ve zdobení dortů a zároveň být špičkový chocolatier. Obor je neskutečně široký a jeden človek prostě nemůže umět všechno. Do nových receptů se pouštím velmi ráda, protože když už dokonale ovládnete základy, otevře se vám svět neskutečných možností. Poté si můžete si hrát a zkoušet nové věci.

Zbývá vám ještě čas a chuť péct něco doma pro rodinu? Pečete doma pravidelně, aby každou neděli byl na stole koláč?
Můj muž by byl za to asi rád, ale nezbývá mi na to čas a energie. Mám však výhodu, že si mohu pro koláč zajít do cukrárny (smích). Myslím, že nejoblíbenější v rodině je bábovka, na kterou má můj muž vysoké nároky. Musí být na povrchu správně křupavá a uvnitř vláčná.

Jíte sladkosti každý den nebo už občas nemůžete sladké ani vidět?
Myslím, že platí všeho s mírou. Nejsem zastáncem jakýchkoliv diet, prostě jíst zdravě a s mírou. Sladké jím minimálně. Když celý den cítíte sladkou vůni, tak už pak na samotný koláč nemáte chuť.

rozhovor jsem původně napsala pro časopis Cinnamon