11. března 2013 bylo středočeským zastupitelstvem schváleno programové prohlášení krajskérady. Definuje krajské priority na příští čtyři roky a mělo by obsahovat řešeníklíčových témat Středočeského kraje. Podle mého názoru taková řešeníneobsahuje.
Začněme tím pozitivním. Je chvályhodné, že se Rada kraje zavazuje k uvážlivému a průhlednému hospodaření, k nezvyšování zadlužení kraje a k efektivnímu využívání prostředků ze všech zdrojů poskytovaných Evropskou unií. Jako pozitivní změnu oproti minulé společné vládě ČSSD a KSČM vnímám snahu o integraci s Pražským dopravním systémem, snahu o zamezení nevratných záborů zemědělské půdy, vytváření zelených zón či podporu učňovskému školství. Tím však novinky končí.
Investiční priority do zdravotnictví, dopravy a turistického ruchu představují pouhé dokončení projektů, které jsou již připravené, či rozestavěné, a na které je již zajištěno financování z EU fondů. Vzhledem ke špatné finanční situaci kraje můžeme diskutovat o tom, zda je smysluplné proplácet zdravotnické poplatky, zachovat žákovské jízdné, či rozdávat peníze obcím v programu FROM. Přestože s tímto druhem výdajů nesouhlasím, nepovažuji je za to nejpodstatnější, co bych chtěl na programovém prohlášení kritizovat. Domnívám se, že Středočeskému kraji a jeho vedení (ať již předchozímu, tak stávajícímu) schází dlouhodobá vize, k jejíž realizaci by kraj směřoval. Řekl bych, že Středočeskému kraji schází politický konsensus, shoda na dlouhodobých cílech, která by umožňovala kraj dále rozvíjet.
Proč si to myslím? Středočeský kraj v posledních letech ztrácí své pozice. Přestože ekonomicky dlouhodobě těží z přítomnosti Prahy, která je sedmým nejvyspělejším regionem EU, v posledních letech se jeho pozice zhoršuje. Středočeský kraj, přestože byl spolu s Prahou tahounem české ekonomiky, od roku 2009 poměrně výrazně diverguje, tedy místo, aby se přibližoval průměru ekonomické vyspělosti EU, tak se od tohoto průměru začal vzdalovat (tento negativní vývoj v ČR probíhá ještě v regionu Moravskoslezsko). V ekonomické výkonnosti byl předstižen regionem soudržnosti Jihovýchod a v rámci ČR ztratil svoji příčku druhého nejbohatšího regionu. V celostátních dokumentech a analýzách jsou jako tahouni růstu a prosperity označováni Praha a nově Jihomoravský kraj namísto kraje Středočeského.
Ve světle těchto skutečností se dá společné programové prohlášení koalice ČSSD a KSČM charakterizovat nanejvýš jako udržovací, nemá žádné velké ambice. Pokračuje v cestě, na kterou náš kraj tato koalice vypravila v roce 2008. Je to cesta směřující ke kraji, který především poskytuje dobrý servis svým občanům. Prohlášení hovoří o „kvalitní veřejné službě“, sociální, zdravotní a vzdělávací, hovoří o rozvoji služeb, turismu a o rozvoji možností kulturního vyžití. Neříkám, že to je špatně. Pouze konstatuji, že to je pro Střední Čechy žalostně málo. Stejně tak konstatuji, že naše občany jenom kvalitní veřejné služby a turismus neuživí. Nejsou to obory, se kterými můžeme spojit ekonomickou výkonnost, zaměstnanost a prosperitu.
Díky své poloze a díky Praze má Středočeský kraj jedinečnou příležitost využít budoucí Evropské fondy k posílení své konkurenceschopnosti, k přilákání podniků napojených na vědu a výzkum, podniků s vysokým podílem inovací, využívajících zázemí pražských univerzit a vědeckých pracovišť. Středočeský kraj má velkou příležitost stát se významnou základnou znalostního průmyslu třetího tisíciletí, průmyslu, který bude zdrojem naší budoucí prosperity.
Bohužel v tomto programovém prohlášení nevidím nic, co by naznačovalo jakoukoli ambici náš kraj posunout tímto směrem a vrátit ho, alespoň v rámci České republiky, ekonomicky na špici.
