Bublina jménem Covid 19

S tou nemocí je to nějaké zapeklité. Před deseti dny jsem na své FB stránce zveřejnil níže uvedený text. Zdá se mi, že je pořád o čem přemýšlet. Do jaké míry je celá situace kolem Covid 19 bublinou?

V ekonomice bublinou označujeme obchodování s určitou komoditou za takovou cenu, která v zásadě neodpovídá její hodnotě. Tedy bublina je synonymem dočasné a nestandardní odchylky od skutečné hodnoty. Je doprovázena jistou formou davové psychózy a následně paniky. V historii se ekonomické bubliny vyskytují opakovaně a lidé jsou v tomto nepoučitelní. Známa je třeba tulipánová bublina z první poloviny 17. století v Holandsku. My jsme zažili třeba internetovou bublinu na začátku 21. století, kdy investoři zcela bez rozmyslu investovali do internetových firem bez ohledu na jejich aktuální hospodářské výsledky v očekávání enormních zisků v budoucnosti. Obdobně jsme zažili bublinu hypoteční. Každá bublina splaskne a její splasknutí je následně doprovázeno hospodářskou krizí.

Celá situace kolem Covid 19 také může být bublinou, po jejímž splasknutí přijde hospodářská krize, tentokrát nebývalého rozsahu, protože nedochází k vypnutí jen jednoho sektoru ekonomiky, ale k vypnutí globální ekonomiky jako celku. Může být bublinou v tom smyslu, že celosvětově reagujeme nestandardně, s velkou odchylkou od skutečně adekvátní reakce odpovídající skutečnému riziku, chcete-li skutečné hodnotě, významu tohoto onemocnění. Vzhledem k tomu, jak byly některé předchozí ekonomické bubliny řešeny, vzhledem k rozmachu sociálních sítí a vzhledem k celosvětové panické reakci politiků se může jednat o bublinu bublin. 

Opravdu se nesnažím bagatelizovat situaci v zemích, kde došlo k přetížení zdravotnického systému a rovněž nebagatelizuji smrt desítek tisíc lidí, zejména starých a nemocných, nebo těch s poruchou imunity. Zároveň ale vyzývám ke kritickému myšlení, porovnávání faktů, čísel. K poslouchání i jiných názorů lékařů, epidemiologů, ekonomů. K pozorování každodenního života kolem sebe. 
Proto se s vámi podělím o pár názorů chytrých lidí z domova i ciziny, které nemusí souznit s hlavním proudem.

Karel Drbal, imunolog z Přírodovědecké fakulty UK: Nebezpečí koronaviru SARS-CoV-2 a jím vyvolaného onemocnění COVID-19 se hodně přeceňuje. Podobných virů a podobných případů pacientů je na celém světě o několik řádů více. Akorát je nevidíme v přímém přenosu.

Martin Balík, lékař, který jako první v ČR podal pacientovi s Covid-19 experimentální lék Remdesivir: U zdravých je hrozba těžké formy minimální, mám strach ze zneužití epidemie. Stupeň restrikcí je zbytečně vysoký. V současné době mně nejvíce stresuje, že máme napříč republikou velké množství pacientů bez Covid-19, kteří potřebují lékařskou péči.

Pavel Kolář, známý fyzioterapeut: Zmatenost obyvatelstva, politiků, ale i mnoha zdravotníků je v tomto směru obrovská. Výběr prostředků a opatření směřujících k zabránění dalšímu šíření nemoci nesmí být v sekundárních důsledcích (ekonomicko-společenských, sociálních, psychologických a politických) horší než následky vlastní nemoci. Sekundární důsledky nejsou na rozdíl od projevů nemoci v současné době viditelné!

Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky: Není důvod Čechy strašit mortalitou Covid 19, zvládli bychom i 30 tisíc nemocných.

Václava Adámková, primářka antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: Mám respekt před všemi infekčními onemocněními a mrzí mě, že některá jsou vynášená oproti jiným, řada z nich má vážnější dopady než koronavirus.

Roman Prymula, epidemiolog, bývalý rektor Vojenské lékařské akademie: S nemocí se pojí řada mýtů. Je sice závažnější než chřipka, na druhou stranu v kategoriích pod 65 let je smrtnost naprosto srovnatelná s chřipkou. Na tu tady ročně zemře 1500-2000 lidí a nevadí to vůbec nikomu.

John P.A. Ioannidis, profesor ze Stanfordské univerzity: Přijatá extrémní opatření mohou být přes čáru a při jejich neadekvátně dlouhém zavedení povedou ke zbytečným až katastrofálním důsledkům.

Sucharit Bhakdi, bývalý ředitel Institute for Medical Microbiology and Hygiene a jeden z nejcitovanějších německých vědců: Přijatá opatření jsou groteskní, absurdní a nebezpečná. Střední délka života milionů lidí se v jejich důsledku zkracuje. Ekonomické dopady ohrožují existenci milionů lidí. Dopady do zdravotní péče jsou enormní. Péče existujícím pacientům je redukována, operace jsou rušeny, ordinace praktiků jsou prázdné. To vše má hluboký dopad na celou společnost. Všechna tato opatření vedou k sebedestrukci a kolektivní sebevraždě opřené o nic jiného než strašáka.

Wolfgang Wodarg, pneumolog a politik angažovaný ve vyšetřování konfliktu zájmu farmecutických firem ohledně prasečí chřipky: Vědci se dvoří politikům. Vědci, kteří chtějí být důležití a dostat peníze pro své instituce. Vědci, kteří plavou v hlavním proudu a chtějí svůj díl. A to co chybí je racionální pohled na věc.

Joel Kettner, profesor, Manitoba University, Canada: Nic takového jsem nikdy nikde neviděl. Nemluvím o pandemii, protože těch jsem zažil 30, každý rok jednu. Jmenuje se chřipka a další respirační virová onemocnění, o kterých často nevíme co jsou. Ale nikdy jsem neviděl takovou reakci a snažím se jí porozumět.

Yoram Lass, lékař působící na Tel Aviv University Medical School: Příklad na který zapomínáme, prasečí chřipka v roce 2009. To byl virus, který se rozšířil z Mexika a dodnes na něj není vakcína. A co? V té době nebyl Facebook a nebo byl v plenkách. Oproti tomu coronavirus je virus, který má PR. Jestli si někdo myslí, že vlády zastaví virus, tak se mýlí.

Pietro Vernazza, švýcarský lékař, Infectious Diseases at the Cantonal Hospital St. Gallen: V Itálii umírá jeden na deset diagnostikovaných, to je statisticky jeden na 1000 infikovaných. Každý individuální případ je tragický, ale často, podobně jako u chřipky, to zasahuje lidi, kteří jsou na konci svého života. Když zavřeme školy, zabráníme dětem, aby byly brzy imunní.

Yanis Roussel, Institut Hospitalo-universitaire Méditerranée Infection, Marseille: Problém SARS-CoV-2 je pravděpodobně přeceňován, protože každoročně zemře 2.6 milionů lidí na respirační infekce. Studie jeho týmu srovnala smrtnost SARS-CoV-2 v zemích OECD (1.3%) se smrtností dalších koronavirů (0.8%) v období od ledna 2013 do března 2020.

David Katz, zakládající ředitel Yale University Prevention Research Center: Jsem hluboce znepokojen tím, že sociální, ekonomické a zdravotní důsledky tohoto téměř totálního rozpuštění normálního života, tedy zavření škol, obchodů, firem, budou dlouhodobé a kalamitní, vážnější než přímý účet samotného viru.

Přemýšlejte o tom. 
A prosím politikům nevěřte, politiky kontrolujte! 
Kdo jim věří, je idiot, prohlásil Karel Kryl.