V médiích teď kraluje Zeman s Rusnokem. Povodně prošly novinami stejně rychle jako prošla voda krajinou. Pro média je to již nezajímavé téma. Zájem opadl stejně rychle jako opadla voda v zatopených oblastech. Nevím jak je to jinde. Za to vím, jak je to u nás ve vsi. Co nám tedy přinesly letošní povodně?
Spolehlivé hasiče. Když jsem nastoupil před deseti roky na úřad, tak jsem moc nechápal, proč má mít tak malá obec dva hasičské sbory, které historicky působí ve dvou samostatných částech obce. Ekonomicky se mi to zdálo jako nesmysl, navíc v té době jeden sbor ani moc nefungoval. V onu povodňovou neděli jsem byl opravdu rád, že máme sbory dva. Navíc jejich spolupráce fungovala bezvadně. Díky tomu lhotecký rybník nepřetekl, čerpalo se v mnoha domácnostech současně, rychle jsme od okolních ulic odstřihli z břehů se rozlévající břežanský potok a zabránili rozsáhlejšímu zatopení centra obce. Opět se ukázalo, jak je pro jakoukoli obec důležité mít dobrovolné hasiče. Projeví se to v krizových situacích, jako byla tato. Bez dobrovolných hasičů se žádný starosta neobejde.
Ochotné spolupracovníky. Kolegyně a kolegové z úřadu to zvládali (a ještě zvládají, protože likvidace škod ještě neskončila, byť mediálně je to pasé) na výbornou. Zejména chlapi z pracovní čety (ano přesně ti co jdou po práci na pár piv do místní nálevny) byli ochotni během oné kritické neděle nastoupit do práce během několika desítek minut po zavolání, pomoci při pytlování, čištění kanálů, dosypávání hráze přetékajícího rybníka a následně při likvidaci škod. Úřednická část si přišla na své později, při organizaci pomoci.
Solidární sousedy a spoluobčany. Bezprostředně na výzvu se žádosti o pomoc se řada občanů ozvala, poskytla materiální a nebo finanční pomoc. Pomoc nabídly obce a města z nepostižených oblastí. Velmi rychle, během několika dnů, jsme získali vše potřebné. Desinfekční a úklidové prostředky, elektrocentrály, vysoušeče a další materiál. Dokonce i stát zareagoval velmi pružně a nebyrokraticky. Obec mohla v případě potřeby ihned čerpat finance na zakoupení potřebných věcí. Není to s námi tak špatné, jak se nám to někdy jeví. Když o něco jde, projevuje se to lepší v nás.
Nedostatečný systém varováni. Bohužel letošní povodně také ukázaly, že Povodí Vltavy nemá pro obce bezprostředně ohrožené vypouštěním vody z Vltavské kaskády zaveden jakýkoli účinný systém varováni. Evakuaci jsem vyhlašoval na základě vlastního uvážení po shlédnutí večerních zpráv. To už nám ale kaskáda pouštěla (zcela řízeně) padesátiletou vodu, aniž by to ohlásili kterékoli obci, která byla níže po proudu. Neměli jsme šanci lidi u Vltavy varovat, aby si mohli ze svých domů odvézt cenné věci, uklidit automobily apod. Toto se musí změnit. S kolegy starosty již na tom pracujeme.
Škody na obecním i soukromém majetku. Máme poškozenou kanalizaci, zničené propustky, vymleté kaverny, podemleté stromy, stále zavřenou silnici 2. třídy břežanským údolím, poškozenou místní komunikaci a parkové cesty. Škody na obecním majetku budou v řádu několika málo miliónů Kč. Téměř 30 soukromých nemovitostí bylo zcela zatopených, několik dalších rodinných domů mělo zaplavený suterén. Bohužel se opět ukázalo, že bydlení v těsné blízkosti řeky je velmi rizikové, v některých místech nevhodné. Škody na soukromém majetku budou pravděpodobně v řádu desítek milionů korun.
Cenné, byť drahé zkušenosti. V důsledku letošních povodní víme co nám funguje dobře. Víme, co je potřeba zlepšit, zejména v přenosu informací od centrálních orgánů směrem k obcím. Víme, jak se chová náš nepatrný potůček když se rozvodní. Víme jak upravit případná protipovodňová opatření. Víme, co máme udělat, abychom byli ještě lépe připraveni na příští velkou vodu. Letos to bylo mnohem lepší, než v roce 2002. Příště to bude ještě lepší než v roce 2013. Dokonalé to zřejmě nikdy nebude, protože příroda vždy překvapí.
Povodně přinesly spoustu škod, ale také spoustu pozitivní energie.
Učíme se s živly žít. Naši předkové s nimi žít uměli. Možná jsme si chvíli bláhově mysleli, že "poručíme větru, dešti".
Ale ani nám nezbývá nic jiného, než naučit se s vodou žít.
