Deficitní státní rozpočet není jediným problémem veřejných financí

Termín voleb a výše deficitu státního rozpočtu, to je pro většinu politiků tématem těchto dnů. Je to i téma politiků komunálních, protože hospodaření státu nakonec velmi silně ovlivní hospodaření každé obce. Porovnávat rozpočet menší obce s třemi tisíci trvale žijícími obyvateli, ve které jsem starostou, s rozpočtem státu je možná troufalé, ale vlastně se především liší počtem nul za čísly. Základ je stejný, příjmy a výdaje, schvalování volenými reprezentanty lidu, změny v průběhu roku atd..

Proč je tomu tak? Proč je hospodaření na místní úrovni efektivnější, proč se obce a města tak nezadlužují? Řekl bych, že čím blíže občanovi, tím jednodušší komunikace s ním, tím adresnější kritika zdola nahoru. Starosta menší obce či města musí den co den trpělivě sdělovat obyvatelům špatné zprávy o tom, že na opravu místních komunikací nejsou peníze, že nemá například na opravu školky a že si to obec bude moci dovolit třeba až za pár let. Místní úroveň je velmi adresná, je velmi dobře vidět kdo pracuje a kdo ne, je velmi dobře vidět jak pracuje a pro koho. Proto mají místní zastupitelstva, kde převažují obyčejní lidé se zdravým selským rozumem, dostatek odvahy se nezadlužovat. Kdyby se zastupitelé řídili heslem slíbím všem co chtějí, slibem nezarmoutím a když nemám, tak si půjčím, pak by byl dluh veřejných financí mnohonásobně vyšší, v řádech bilionů korun. Skutečnost, že se zadlužení státu stále dramaticky zvyšuje jen posiluje volání starostů po menším centrálním přerozdělování přes ministerstva a větší podíl přímého financování přes samotné obce a města.