Upřímné štěstí

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré... Ano, můžu potvrdit. V době největší krize jsem používala tento blog jako deník. Ventilovala jsem v něm veškeré emoce, které se ve mně hromadily a nechtěla jsem je nikomu říkat.

Protože jsem se styděla. Za něj, za sebe. Jak jsem mohla s někým takovým žít. Jak jsem mohla být tak hloupá a neodešla dřív. Stále používám tento blok k ventilaci všeho, co prožívám. Poslední příspěvky byly pravdivé, reálné, negativní.

V tuto chvíli ventiluji opravdové a upřímně štěstí. Miluju život, miluju svou rodinu. Letos se mi splnila spousta snů. Poprvé byl zveřejněn mnou zpracovaný rozhovor v tištěné verzi, nejen té online. Což považuji za velký úspěch! Taky jsem úspěšně absolvovala kurz lektorky yogy - další z mých splněných obrovských snů. Nikdy bych nevěřila, že dojdu až do této fáze! Stále se mám co učit, ale první kroky jsou za mnou a já stále pokračuji. Další z mých snů bylo vést vlastní lekce yogy. Podařilo se, jsem šťastná za krásnou odezvu. Začala jsem psát pro weby týkající se yogy. V podstatě dělám práci svých snů! Vedu lekce yogy, píšu své články, kde mám dost prostoru k vyjádření.

Ovšem za největší splněný sen je pro mě RODINA. Funkční, zdravá rodina. Teď se mi splnil i tohle přání. Podpora, důvěra, respekt, upřímnost, láska. Čistý člověk, čistá duše. Manžel, manželka. Rodiče pro mé děti. Rodina, kde nikdo nenutí nikoho do čehokoli, co je proti vůli dotyčného. Hodně komunikace, hodně pochopení. Spousta smíchu, společný pláč. DOMOV, kde panuje rovnováha. Nikdo nikoho neponižuje, nikdo se nepovyšuje.

Je skvělé být na cestě, kde překračujete překážky, protože tyhle posouvají. Je opravdu poučné mít na té cestě lidi, kteří vás srazí. Musíte se znova škrábat nahoru, o to víc si pak ale vážíte toho, co máte. O to víc sílíte.

A to je přesně ono... Ten pocit, že jste tam, kde jste chtěli být. Pocit, když konečně sbíráte plody své práce.

Všechno jde. Chce to jen snahu, vůli, snad i štěstí. Já měla všechno. Moje rodina, můj život!