Landscape Žižkov

Festival Landscape je projekt zaměřený na krajinářskou architekturu a veřejný městský prostor. Učená pojednání o něm si snadno najdete na internetu, můj článek je obrazová reportáž z festivalu na žižkovském Vítkově. 

Podle organizátorů má být projekt zaměřený na dialog o kultivaci veřejného prostoru. Nemá nějaké centrální místo, umělecká díla (českých i zahraničních autorů) jsou rozmístěna ve vybraných lokalitách. Slovo Landscape znamená podle slovníku "rysy, podmínky, tvářnost" oblastí nebo "krajinářsky upravit, upravit jako park". Letos se koná již šestý ročník (většina z nich proběhla v Praze, jeden v Plzni a jeden v Opavě). Letošní ročník má podtitul "Objevte pražskou divočinu" a koná se na Štvanici, Rohanském ostrově a na Vítkově.

Jak jsem psala již v úvodu, odborná pojednání o projektu si každý může najít na internetu, moje ambice nesahají dál než k dokumentaci zajímavé procházky po Vítkově s různými sochami a instalacemi v rámci festivalu, který určitě zaujme jak odborníky, tak úplné laiky (jako jsem já), kteří podle mapy objevují a hledají umělecké objekty a zpestří si tak odpolední vycházku. Byla zajímavá, mimo jiné jsme objevili pár cest, které jsme vůbec neznali - třeba i to mělo být cílem festivalu. (Technická poznámka: popis fotek vychází z katalogu, je uveden název díla a autor. Fotky jsou samozřejmě všechny moje.)

Červený koberec na schodech byl hezký a fotogenický, jen v době focení už trošku zbořený - museli jsme ho narovnat. Nevím; nepokládám Žižkov za "neutěšené a krkolomné ne-místo", ale autorka samozřejmě může mít pohled jiný. 

Tahle instalace není přímo na Vítkově, ale na schodech jednoho domu pod ním. Pohled z dálky:

A pohled zblízka - postavy koukají do tabletů a dítě s míčem si nemá s kým hrát. 

Plameňák je za plotem, museli jsme prostrkovat telefon mezi drátěnými oky. Ale zase tam asi (na rozdíl od jiných instalací) vydrží až do konce. Také se nachází pod Vítkovem. 

Zkrášlené bývalé záchodky na Tachovském náměstí.

Dřevěné špalky na nožičkách se mi líbily skoro nejvíc, nožičky vypadaly opravdu v pohybu, jako když skutečně jdou.

Tohle dílo bude mít asi praktické využití pro cyklisty - je na vítkovské cyklostezce. 

 A tyto instalace už jsou skutečně na Vítkově. Tribuna - na tu doopravdy pořád někdo chodí a kyne (davům nebo člověku, který se na něj dívá).

Posed na vítkovské louce jsem v katalogu nenašla. Byl tam jen nějaký na Štvanici, ale prý jich je víc, takže doufám, že autoři jsou stejní. Oči a obličej někdo domaloval dodatečně, ale mně se s tím posed líbí víc.

Z Pozorovatelny se opravdu dobře pozoruje. A krásně fotogenický objekt, když se ještě správně vybarví a seskupí mraky. 

Tenhle "minipavilon" s fotkami se nám moc líbil, sám o sobě i obrázky v něm.

Průhled minipavilonem na okolní krajinu:

Tyto dvě sochy jsou už na Vítkově déle, ale jsou zahrnuté do festivalu Landscape. Ta se čtyřma sloupovýma nohama je Oltář - mně připomíná spíš mohutného kopytnatce, ta druhá Noc (my jí s manželem říkáme Pes, protože se v ní opravdu dá "najít" kudrnatý pes s dlouhýma ušima a zvednutou hlavou - z profilu).

Velké krabice se jmény antických bohů  - Zeus, Afrodita, Hádes. Na fotkách je vidět jen Hádovo jméno, Afrodita je ta růžová na šikmo a modrý Hádes leží pod ní. 

Poezie na chodníku - čte se trochu hůř, ale přeci jen si počtete. Ladislava Klímu, Vítězslava Nezvala, Ivana Diviše. Některé ukázky nejsou příliš lichotivé  - Nezvalova oslava K. Gottwalda, ale co se dá dělat, také je napsal. Za socialismu jsme jim tajně říkali "výživné verše" (jako že svého autora dobře vyživí). 

Tyhle instalace jsem dala dohromady, protože jsem moc nevěděla, co k nim napsat. Jedna z nich - poražený strom - má ale ještě úplně jinou dimenzi, která na fotkách není - z druhé strany je na obvodu kmene namalovaná česká vlajka. Já jsem ji neviděla, tak tam není. Na tribunu se dá zase vylézt a něco tam říkat. Nikdo tam nebyl. 

Na procházce Vítkovem leccos překvapí. Třeba se najednou ocitnete v džungli ... - je to zelený koberec, ale povedlo se to. Před vchodem stojí palma, uvnitř jsou exotické rostliny a nejrůznější zvířata. 

...a moje oblíbené státní záchodky. Nemají chybu a jsou funkční.

Pár instalací se vlastně nedalo vyfotit, některé jsme nenašli, pár jich možná už zmizelo. Na vítkovské cyklostezce vznikla v rámci Landscape festivalu ŽIŽKOVSKÁ PLÁŽ - na jednom plácku pod stromy písek a lehátka, jenže v době mého focení už lehátka někdo odnesl, tak tam nešlo nic fotit a pláž už bude asi bohužel nefunkční. Snad lehátka aspoň někdo nutně potřeboval (nějaký člověk bez domova - v létě jich je na Vítkově hodně). Ale bylo to hezky a zajímavě strávené odpoledne "se zápletkou" (hledáním instalací) a poznáváním Vítkova zase z jiných úhlů a tváří.

Po procházce jsme si koupili malé občerstvení v kavárně Památníku na Vítkově, který se zatím ještě nestal Národním pivovarem.

A na úplný závěr přidám pár obrazů "street artu" - ty k Landscape nepatří, vlastně se jen objevily na jedné žižkovské ohradě ve stejnou dobu, ale mně se k festivalu nějakým způsobem hodily, tak proto tady jsou. Jména autorů a názvy pochopitelně chybějí.