Proč to odnesla i prdelka česká, proč?

Horká červencová noc je jako stvořená na báječný rande. Jenže to by se na vás nesměli přilepit Veselej a Rohatej. Tihle dva gumáci totiž mají na svědomí několik...  

apitola šestá - pokračování    

Čerňušky   

(Sochy z písku 6.12.)

Odbila půlnoc. V penzionu se připravují na rozhodující bitvu. Optimismus do žil vlévá Málek. Nejprve přítomné vyděsí zprávou, že zlosyn má zdatného pomocníka, ale hned dodá: „Ještě vydržte, prosím, ještě chvíli – už jim dýchám na záda.“

  Nelehko u srdce je slečně Květě. Bude to opravdu ona, na niž se chystá útok? Je podrážděná. Už jí lezou krkem ujištění, že je vše v pořádku. Věří jenom Jonesovi a neudělá bez něj krok. Choulí se k němu a mlčí; pořád mlčí. Až najednou vstane a suše oznámí: „Vypadneme ven. Nechci, aby mě pořád hlídali. Phile, vždyť mě nepustí samotnou ani na záchod.“

  V místnosti zavládne neklid. Přece neopustí penzion teď, pár minut po půlnoci. Kolegyně protestují. Vše je marné. Květu nepřemluví. Mockrát poznaly, jak dovede být umíněná. Co když zloduch čeká na tohle?

  „Klidně ať čeká! Ona bude s Philem a ten ji ochrání. A když ne, tak jsme tady my; a já přísahám, že nedopustíme, aby jí ublížil,“ pronese odhodlaně Hamilton.

  Phil a Květa, zaklesnutí do sebe, opustili penzion. Jejich siluety se v měsíčním světle rychle vzdalují. Kam až chtějí dojít? Vždyť tímhle tempem budou do půlhodiny na hranici golfového hřiště. Je tam rozlehlý lesík, za nímž teče Lužnice. Romantické zákoutí pro zamilované, ale také ideální místo pro útok na poslední čerňušku.

  Jakmile odešli, domluvili se Prímkové s Hamiltonem, že je budou sledovat. Šmírování je dospělým mužům trapné, ale Prímek nechce mít v areálu další malér.

  „Pár chlapů se na ně pověsí. Vše musí proběhnout diskrétně. Ti darebáci, co ubližují Lídiným děvčatům, se nesmí o ničem dovědět,“ odkrývá podnikatel své plány.

  Phil a Květa vešli do lesíka. Za nimi jde parta, která je má chránit. Vidíme tam Nikiho, Hamiltona, oba vojáky a Slávinku. Ten se mezi chlapy vnutil jako zástupce nadace. Samostatnou akci provádí Málek. Tentokrát má u sebe zbraň. Situace se stává delikátní v okamžiku, kdy se zamilovaná dvojice ocitne na zemi. Chlapům z komanda je jasné, co bude následovat.

  „Zalehnout a sledovat jen to nejnutnější. Hlavně dodržujte třicet yardů od sebe; plazit se k cíli, až řeknu. Teď se zavrtat do trávy,“ přikazuje Hamilton mužům.

  Na hřišti leží pět lidských hadů. Jsou padesát metrů od cíle a všichni klopí oči. Ta záležitost je příliš intimní. Nedaleko od nich stojí Málek, který vše kontroluje. Pro penzionovaného detektiva je sledovačka běžnou rutinou. Mohl by vyprávět o všelijakých pikantnostech, které zažil jako očko po odchodu od policie. Tohle ale nikdy neudělá.

  Měsíc svítí na Pohádku. Není slyšet živáčka, jen tu a tam zašplouchá voda v Lužnici. Tak nějak vypadá idylka malebné české krajiny. Představa ráje ale hlídající muže nezvyklá. Nadále jsou připraveni zasáhnout. Před sebou mají smíšený lesík a v něm dvojici, která v sobě našla zalíbení. Milenci jsou v nejlepším, když žena ležící na zádech vytřeští oči a něco zamumlá. Jones přestane kopulovat a otočí se za sebe. To, co vidí, oba šokuje. Nad nimi se sklání dvě podivné bytosti. Netrvá to dlouho a nočním tichem zazní hlasitý výkřik. Vzápětí druhý a po něm třetí. Na stráži připravení hadi na moment zpozorní, ale po něčí poznámce, že takhle se ženy projevují, nad vším mávnou rukou. Jenže brzy poznají, že tohle nejsou „tamty“ výkřiky. Tohle jsou výkřiky nefalšovaného strachu a bolesti.

  Útočníci, kteří přepadli nic netušící milence, dokonale využili momentu překvapení. Vynořili se z lesa za řekou, kde patrolující jednotka nebyla. Jsou v černém, na hlavách mají masky. Jedna se podobá veselému chlapíkovi, druhá rohatému kozlovi. Než se Phil s Květou vzpamatovali, začala je tajemná dvojice bičovat dlouhými, snad metrovými šlahouny kopřiv. Na nahá těla dopadá rána za ránou. V chomáče svázané žahavky přinášejí obětem nesnesitelnou bolest. Sadisté svírají v černých rukavicích ďábelské metly a šlehají se strojovou přesností.

  Je slyšet tiché, ale zlověstné: „Tu máš, tu máš, zasloužíš si to!“

  Druhý hlas, ten šéfovský, nařizuje: „Jeho tolik nemusíš. Dáreček jsme připravili pro ni – tu seřezej.“

  Výkřiky pokračují. Ozve se zoufalé volání o pomoc, které zburcuje skupinu.

  „Panebože, je to tady! Ďábel dostal poslední čerňušku!“ vykřikne Slávinka.

  Vstanou a běží k lesíku. Do pohybu se dal i Málek. Je to drsné, ale právě na tohle čekal. Potřeboval důkaz. Teď ho má. Jediný ze všech tuší, kdo za vším stojí.

  Jones nastavuje záda spalujícím úderům. Ví, že musí ochránit Květu. Proto ji kryje svým tělem, ale i on má práh bolesti, který nelze překročit. Ne, tenhle výprask se nedá vydržet. Rychle zvolí jinou variantu. Hnán touhou po pomstě skočí po kozlovi. Rohatý je silný, ale Phil má ve rvačce navrch. Povalí ho a snaží se mu sundat masku. Avšak Angličanův odvážný útok ponechal jeho partnerku napospas druhému sadistovi. Veselý chlapík Květu nešetří. Nic nedbá na zoufalé prosby. Je hrozné slyšet, jak kopřivy sviští vzduchem a pleskají o nahou kůži.

  „Ne, nechte mě! Proboha živého, mějte slitování!“ prosí Květa.

  Trýznitel si všimne přibíhajících bodyguardů. Ví, že musí utéct, přesto si neodpustí poslední ránu. Nakloní se nad nebohou a zasyčí: „Ta byla na rozloučenou, ty namyšlená náno!“

  Pohodí vedle ní karabáč upletený z kopřiv a prchá směrem k řece. Tu přebrodí a ztratí se v lese.

  Muži se dostali k zoufalé Květě, kterou Hamilton zakryje košilí. Pak vojáci odtrhnou rozzuřeného naháče od maskovaného násilníka. Do čela skupiny se postavil ten nejmenší – Slávinka.

  „Sundej masku, dělej!“ řve na ležícího.

  Ten, ač přemožen, nemíní poslechnout. Naopak. Poklekne a provokativně si rovná masku na obličeji.

  „Neslyšels? Tak já ti pomůžu!“ vyhrožuje mužík a nakloní se ke kozlovi.

  Jenže místo masky dostane spodní hák. Úder do brady parádně sedl a na zemi se ocitne Slávinka. To nevydrželi vojáci a vrhli se na ranaře. Škube sebou, kroutí se, ale za chvilku stojí před nimi v předklonu.

  „Faisone, pusť mu ruku,“ řekne Hamilton a prudkým pohybem strhne muži gumovou škrabošku.

  Odmaskovaný kozel, teď zcela volný, se napřímí. Angličané tuhle tvář neznají, zato Češi ano. Slávinka zalapá po dechu.

  „To je přece magistr Tichý, bankovní makléř! Ano, Cyril Tichý, co chodí se Sugar,“ vyblekotá ze sebe.

  „No ano, je to mladej Tichý. Naše firma s jeho otcem často jedná,“ přidává se šokovaný Niki. „Hned volám tátovi, ať sem přijede.“

  „Není třeba, už jsem ho informoval. Jsou na cestě. Hlavní je teď zraněná,“ dodá Málek.

  Mladý bankéř vysílá nenávistné pohledy. Chtěl by utéct jako jeho kumpán, ale nemá šanci. Slávinka, který se už vzpamatoval, na něj dotírá, aby řekl, kdo je ten druhý. Cyril zarytě mlčí.

  „Pane Tichý, pojďme se připravit na převoz. Zbytek vyřídíme v penzionu,“ osloví ho Málek. Ví, že tahle situace nebude mít jednoduché řešení.

  „Pánové, chci svého právního zástupce. Snad víte, že mám na něj zákonný nárok,“ jsou jediná slova, která mladík řekne.

  K lesíku přijelo několik aut. V jednom z nich Irma, která si převzala do péče Květu. Vosáhla nevolali k Jevropě, nebudou ho rušit ani teď. Zní to cynicky, ale profesor si mohl odškrtnout sedmou prdelku. Proč? – Protože šílenci seřezali mladou ženu natolik, že se týden neposadí. Místo něj dorazil na Pohádku doktor, který v nemocnici ošetřoval Agnieszku. Wernera stálo hodně úsilí přemluvit ho k anonymnímu výjezdu. Stále je ve hře pověst rodiny Prímků, a proto se nic špatného nesmí dostat za bránu areálu.

  Ve Ville Marleine uložili Květu do pokoje, v němž se dnes vystřídalo několik jejích kolegyň. Doktor k pacientce pustí jen Málka. To kvůli slovům, která zraněná neustále opakuje.

  „Majore, vidím u hlavy gumáky. Majore, poznala bych je. Poznala bych ty gumáky.“

  Stejné věty zaslechl v háječku i Slávinka, když po ráně pěstí skončil vedle ní. Při návratu do penzionu mu vrtalo hlavou, jaké gumáky měla na mysli. Masky, nebo boty? A co když viděla kdysi na Nově v roli populárních gumáků dnešní bestie? 

  Vychovatelé pevně drží Tichého, a tak si děvčata mohou zblízka prohlédnout sadistického mladíka, který jim dnes tolik ublížil. Nadávají mu a hrozí pěstmi. Kousek od nich stojí Sugar a vyděšeně zírá na Cyrila. Hamilton popisuje, co zažili v háječku. Delegátka je v takovém šoku, že ji Angličan musí podepřít. To přece nemůže být Cyrda. Znovu si vzpomene na přítelův vůz v Táboře. A ten zvláštní rozhovor s ním. Takhle spolu nikdy nemluvili. Vysmekne se Hamiltonovi a popojde k Tichému.

  „Už tě nechci v životě vidět! Jsi zrůda, víš to?“ řekne s bolestí v hlase.

  Bankéř se ušklíbne a posunkem ruky požádá o sklenici vody. Když se napije, přivře oči a otočí se ke vchodu do penzionu. Na jeho tváři se objeví široký úsměv. Pak se začne hystericky smát.

  Werner Prímek pozoruje celý výjev se znepokojením. Zavolá Cyrilovu otci. Chvíli se s ním dohaduje, pak jde za Málkem. Vzrušeně debatují, dokonce se hádají. Za půl hodiny přijede pro násilníka neoznačená žlutobílá sanitka. Z ní vystoupí dva holohlaví svalovci a vysoká, šlachovitá lékařka s rezavým přelivem. Všichni v khaki kombinézách s nápisem „Safari Mars Travel – S. M. T. Ambulance“ na zádech. Chlapi popadnou řehtajícího se mladíka a odbarvená zrzka mu zabodne injekci do předloktí. Cyril zkrotne jako beránek. Rychle ho naloží do vozu a odvezou neznámo kam.

  „Pane majore, tenhle převoz je na mou zodpovědnost. Stalo se to na mém pozemku, na mé akci a se souhlasem jeho otce, tak se mi do toho nepleťte,“ je slyšet hlasitá slova ve vstupní hale.

  Po tomto incidentu se Málek rozhodne, že další jméno si ponechá pro sebe. Nenadálý útok v lese přesto potvrdil jeho domněnku, že Cyrda není šéfem v povedené dvojici. Počká několik minut, než si pro něj dojde. Události však budou rychlejší.

(pokračování za tři týdny – 5.8.)