Kauza příbramských hald: geniální řešení, nebo zločin proti zdravému rozumu?

Slapská přehrada, Drbákov-Albertovy skály, vrch Tok, zámky Hluboš nebo Dobříš, Drtinova rozhledna – to všechno jsou autentická místa, která si člověk vybaví ve spojení s Příbramskem. A pak je tu ještě něco: příbramské haldy.

Příbramské haldy, jak jsou někdy tyto výsypky vytěženého a nevyužitého materiálu připomínající hornickou minulost regionu nazývány, obrůstají vegetací pestré druhové skladby včetně vzácných a ohrožených rostlinných druhů, mechem a lišejníky, které se vyskytují jen na 4 lokalitách v ČR. Ve svém celku na povrchu hald vznikly a stále se vytvářejí ekosystémy s unikátními společenstvy s bezpočtem druhů rostlin a živočichů.

Většina obyvatel Příbramska si na pozůstatky z předrevoluční těžby nerostných surovin zvykla, koneckonců haldy s nimi žijí již po celou generaci a během desítek let se staly součástí krajinného reliéfu vrytého do paměťového obrazu všech, kdo kolem nich jezdí každý den do práce nebo do školy.

Nyní, po 30 letech, během nichž úspěšně probíhala samosanace, se však zrodil na první pohled libozvučný nápad haldy rozebrat a část kameniva použít jako materiál pro výstavbu pozemních komunikací. Zní to jako geniální řešení problému s nedostatkem stavebního materiálu, že ano? Tak v čem se může skrývat háček?

Zádrhel je v tom, že takto podaná koncepce projektu je opravdu velmi zjednodušená a v praxi nemůže podle expertů fungovat tak, jak je tvůrci projektu popisována. Dokládají to i pokusy o rozebírání hald, které proběhly v minulosti a které až na ojedinělou výjimku vždy skončily neúspěšně. V jediných dvou případech se z hald nakonec těžilo – avšak v menším množství, s řízeným odpadovým hospodářstvím, v uzavřeném prostoru, s odkalištěm a v blízkosti úseku dálnice, pro jehož výstavbu byl materiál použit. To jsou diametrálně odlišné podmínky než ty, za jakých by se měly haldy rozebírat nyní.

Záměry „Využití odvalového materiálu odvalu jámy č. 15 při realizaci dopravních staveb“ a „Využití odvalového materiálu odvalů jámy č. 11 a č. 19 při realizaci dopravních staveb“ byly sice podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí, ovšem pouze formou zjišťovacího řízení (tzv. malá EIA), v rámci něhož nebyly zohledněny všechny faktory, které by hrály roli v běžném stanovisku EIA. Negativní dopady na životní prostředí a na zdraví a kvalitu života občanů žijících v bezprostředním okolí hald byly tedy posouzeny jen velmi nedostatečně. V úvahu Ministerstvo životního prostředí nevzalo ani odborné požadavky obcí, jichž se rozebírání hald dotkne – například požadavek na co nejpřesnější zjištění a posouzení obsahu barevných a těžkých kovů v haldách (těmi jsou například měď, olovo, zinek, kadmium či vysoce toxický arsen).

Dále se úředníci nevypořádali s posouzením vlivu záměru na přítomnost vzácných a ohrožených rostlinných druhů, které na haldách rostou. A v neposlední řadě je třeba upozornit na nedostatečné a neskrytě nepřesné posouzení dopadu dopravní zátěže a zvýšené prašnosti při nakládání s materiálem získaným z hald. A právě kvůli nedostatečnému posouzení obou záměrů je skutečné množství využitelného materiálu z hald otázkou – a spolu s ním i celková ekonomická výhodnost projektu.

Tyto a další důvody vedou obyvatele Příbramska k tomu, že se proti záměrům rozebírání hald bouří a vyjadřují svůj nesouhlas s těžením materiálů z příbramských hald například prostřednictvím petic. K tomuto protestu se otevřeně připojují i starostové dotčených obcí – například obce Dubenec, Háje u Příbrami, Drásov, Lešetice či Petrovice, kteří se obávají zátěže, kterou by odtěžování hald představovalo pro životní prostředí i zdraví obyvatel.

A k hlasu obcí a jejich obyvatel jsem se připojila i já prostřednictvím interpelace na ministra průmyslu a obchodu a ministra životního prostředí. Odpověď, kterou jsem dostala, ovšem neobsahovala vysvětlení všech okolností, na které jsem se ptala, a proto budu s ministry jednat i nadále, stejně jako se zástupci odborné veřejnosti. Spojit se hodlám také se starosty obcí, kterých se rozebírání hald týká, a společně se pokusíme tento problém vyřešit. Jak se zatím ukazuje, spíš než o kýžené geniální řešení jde v případě příbramských hald o zločin proti zdravému rozumu.