Včerejší krok Celostátního výboru hnutí STAN, který vyjádřil souhlas s jednáním s hnutím ANO o podmínkách podpory vládě, je možná překvapivý a pro některé i těžko přijatelný, ale skutečně jen na první pohled.
Na ten druhý, důkladnější, jde o krok, který jsme s vědomím odpovědnosti za další politický vývoj v naší zemi udělat museli. A já se pokusím vysvětlit, jaké důvody nás k tomu vedly.
Sama jsem premiéra Babiše a hnutí ANO v minulém i aktuálním volebním období kritizovala nespočetněkrát a myslím, že si to on osobně velmi dobře pamatuje. Snažila jsem se o ostrou, ale korektní opoziční politiku, snažila jsem se upozorňovat na četné rozpory v jeho vyjádřeních a na nesplněné sliby, kterými ANO nešetří. Na rovinu řečeno, hlavně kvůli některým mým interpelacím mě Babiš musí mít plné zuby. A ve zvláštní oblibě jeho ani hnutí ANO po čtyřech letech v opoziční lavici nemám ani já – naopak, nedělám si ohledně nich žádné iluze.
Jsou ale chvíle, kdy osobní animozity a negativní emoce musí jít stranou, když se musí najít řešení, které není příjemné, ale kdy převáží odpovědnost. A podle nás to v plné míře to platí v situaci, kdy na jedné misce vah je vláda ANO pod vedením premiéra Babiše s podporou SPD a KSČM a na druhé misce vah vláda jiná – i když vláda hnutí ANO, tak sestavená s demokratickými stranami. A zcela nezbytně svázaná podmínkami, díky kterým je tohle uspořádání stravitelné.
Starostové a nezávislí trvají na tom, že taková vláda by musela podporovat prozápadní směrování České republiky (což znamená pevné ukotvení v EU a NATO), nesměla by spolupracovat s politickými extremisty (tedy KSČM a SPD) a členem vlády se nesmí stát trestně stíhaná osoba – což znamená stopku pro Babiše samotného. Samozřejmým požadavkem je taky shoda na konkrétních programových prioritách.
Občas se ozývá nesouhlas s naším rozhodnutím, ale já ho musím hájit jako naprosto oprávněné: my, Starostové a nezávislí, jsme jako první bouchli do stolu a řekli jsme, že existence vlády ANO podporované extremisty je nepřijatelná a že menší zlo jednoznačně představuje vláda vytvořená hnutím ANO ve spolupráci s demokratickými stranami. Se stranami, které si velmi obezřetně stanoví podmínky, za nichž bude toto uspořádání přijatelné.
Jasně, STAN má jen šest poslanců a je potřeba, aby se přidaly některé z dalších v úvahu přicházejících stran – ODS, ČSSD, Piráti, TOP 09 nebo KDU-ČSL, ale to už je otázka na ně. Za sebe musím říct, že být v opozici vůči vládě ANO, SPD a KSČM by možná bylo pohodlnější, ale nedovedu si představit, co by toto spojení na vládní úrovni za čtyři roky přineslo. A protože si to představovat ani nechci, rozhodnutí Celostátního výboru STAN jednoznačně podporuji.
Zárukou, že se jednání nezvrtne, jsou lidé, kteří jím byli pověřeni – kromě Jana Farského, předsedy našeho poslaneckého klubu, a Petra Gazdíka, předsedy hnutí, jsou to třeba Vítek Rakušan, úspěšný starosta Kolína, Martin Půta, liberecký hejtman, nebo europoslanec Stanislav Polčák a starosta Dolních Břežan Věšek Michalik. Věřte tomu, že tyhle lidi, kteří moc dobře vědí, že jde o hodně, si Babiš ani ANO na chleba prostě nenamaže. Prostě ne!
