V těchto dnech si připomínáme oběti druhé světové války, oběti okupace, oběti diktátorské zvůle. Oběti zavražděných k nám promlouvají z minulosti a varují nás do budoucnosti.
Věnujme jim pokornou vzpomínku a přemýšlejme nad tím, kde se bere v lidech tak velké zlo a zda mu vůbec lze zabránit. A mě v té souvislosti napadá, co řekl Edmund Burke: „Jediná věc je nezbytná pro triumf zla: aby dobří lidé nedělali nic.“
Ano, Hitlera šlo zastavit. Mezi tím, kdy se chopil moci a než anšlusem připojil Rakousko a začal okupovat Sudety, uběhlo pět let. Pět let, během kterých mohly mocnosti kdykoli učinit nacismu rázný konec, kdy mohly rychle a poměrně bezbolestně, s malými náklady, zastavit tehdejší německou rozpínavost. Ale dobří lidé neudělali nic. Francie neudělala nic, aby zabránila Hitlerovi napochodovat do Porýní. Společně s Velkou Británií neuměly říct tyranovi ne v Mnichově. Promeškaly tím příležitost zabránit strašné válce.
Se zlem se má bojovat dokud je malé. Když Hitler vpadl do zbytku Československa, bylo už pozdě. Válečná mašinérie se rozjela. Zastavila se až po šesti letech a zanechala po sobě nezměrné škody a především přes sedmdesát milionů obětí. Konec války znamenal, že zlo prohrálo. Ale přesto slavilo triumf. Protože dobří lidé neudělali nic, aby ho zastavili včas.
Je důležité, aby zlo každou válku prohrálo. Ale válka nemá vítěze. Má jen poražené. Nepřináší nikomu nic dobrého. Přináší samé mínusy, přináší smrt, utrpení a bídu. Když válka začne, je už pozdě říkat si, že svět měl být odvážnější, prozíravější, připravenější a měl válce zabránit. Když dovolíte diktátorovi, aby prakticky bez boje okupoval cizí území, nezastavíte ho, neuchlácholíte ho, neusmíříte ho. Ne, jen ho tím vyprovokujete k větší agresivitě, k tomu, aby dal ještě volnější příchod své panovačnosti a vzteku.
Když neuděláte proti tyranovi nic, abyste ho zastavili dokud můžete, zlo triumfuje. A dopadá často na ty nejbezbranější, na ty, kteří zůstávají v týlu nepřítele s holýma rukama proti po zuby ozbrojeným vojákům. Ale dopadá i na samotné vojáky, také oni jsou lidé. Nikdo nechce být mrtvým hrdinou. Každý chce žít. Každý má právo na život a štěstí. Kdyby válka nevtrhla do jejich životů, mohli by to právo využít. Ale válku nezastavíte slovy, válku nezastavíte diplomacií, válku nezastavíte pacifismem. Válku zastavíte jedině tak, že dobří lidí jsou dobře ozbrojeni a nebojí se své zbraně použít proti zlu.
Pamatujme na to. Pamatujme na to, když si připomínáme oběti té války minulé, všechny naše vlastence, kteří padli jako hrdinové. Díky nim my žijeme. A pamatujme, že my a naši blízcí - i naši vzdálení - budou s jistotou dnes i zítra žít, jen když zlo nebude opět triumfovat. U nás, na Ukrajině, nebo kdekoli jinde. A zlo nebude triumfovat tehdy a jen tehdy, když nebude platit, že dobří lidé nedělají nic.
