Jen se neukvapovat.

Státní pozemkový úřad čeká nelehký úkol v souvislosti se zaměřením pozemků, vydávaných církvím.

On ten nelehký úkol nebude ani laciný. Odhad výše nákladů, spojených s vyhotovením geometrických plánů k oddělení pozemků - pokud by oprávněné osoby požádaly o všechny historické církevní pozemky – ční předběžně  250 miliónů Kč. Tyto náklady i za ostatní tzv. povinné osoby, které budou církvím nemovitý majetek vydávat, bude hradit stát a jeho daňoví poplatníci.

Zatím u církevních restitucí. Možná se dočkáme něčeho obdobného, v podobě navrácení majetků a pozemků, které byly zabaveny v rámci Benešových dekretů. Hodně to může ovlivnit volba prezidenta republiky, kdy jeden z kandidátů se netají spravedlivému vypořádání. Vše je možné.

Kdo by si před dvěma roky pomyslel, že bude takovým způsobem navrácen majetek církvím a finanční vypořádání dosáhne obludných rozměrů sto miliard korun, z původně uvažovaných sedmdesáti? A to, jak vše naznačuje, není ani náhodou konečná. Drtivá většina voličů těch, kteří je zastupovali v Senátu a Parlamentu, s navrácením majetku nesouhlasila a přesto jejich zástupci - s abnormální zarputilostí a jidášským úsměvem na tváři - zákon odsouhlasili.

Naše vláda a poslanci mají možná další dva roky na to, aby s obdobnou zarputilostí a tím samým jidášským úsměvem, prosadili další spravedlnost. Zrušení Benešových dekretů a následným vyrovnáním. Nemožné? Asi tak, jako před dvěma roky církevní restituce. Když se chce, všechno jde. Nějaký názor občanů jde bokem, rozhodující jsou jimi zvoleni hlasovací panáci.

Kandidát na funkci prezidenta republiky Karel Schwarzenberg, má jednu vzácnou vlastnost. Co na srdci, to na jazyku. Na jazyku s patřičným časovým odstupem. Co měl dlouhodobě na srdci je zřejmé, to ale nikdo nevěděl. Až za poslední dva roky jeho jazyk něco prozrazuje. Nejdříve církevní restituce, po kterých mu narostla mocenská křídla do takových rozměrů, že se zřejmě pokusí zlikvidovat i Benešovy dekrety a vše majetkově a finančně vyrovnat.

A proč ten název článku „Jen se neukvapovat“? Poněvadž volba prezidenta hodně napoví, jakým směrem se neobyčejná šlechetnost Česka – prostřednictvím hrstky lidí – bude ubírat.

Pokud to bude knížepán, mohla by republika alespoň nějaký šesťák ušetřit. Vyhotovení geometrických plánů k oddělení pozemků – pokud by požádaly i oprávněné osoby postižené Benešovými dekrety - by mohlo být udělané jedním vrzem. Jak v rámci církevních restitucí, tak v rámci odškodnění odsunutých němců. A že by si nepožádaly?

Dá se celkem s úspěchem předpokládat, že to pravda nebude. Jak se ukazuje, vždy a až na prvním místě, jde o peníze. Samozřejmě přes hru o cti, šlechetnosti a spravedlnosti. V případě Česka o peníze daňových poplatníků, kteří zcela jistě a s radostí – ve jménu spravedlnosti – peníze ze svých peněženek pustí. Budou muset.