Hádejme, o čem se hádali.

„Otec mluvil o nacistických časech velmi zřídka. Pokud ano, vždycky jsme se pořádně pohádali.“ Kdo?

Ten co velmi zřídka mluvil o nacistických časech – Johan Hardegg. S kým? Se svým zetěm Karlem Schwarzenbergem - se kterým měl údajně velmi napjaté vztahy - a svojí dcerou  Therese, manželkou Karla  Schwarzenberga. Že zřídka Johan Hardegg mluvil, není divu. Mohl by si uškodit z důvodů svých aktivit v minulosti.

Patřil k velkým stoupencům Adolfa Hitlera, byl členem v Rakousku ilegální nacistické NSDAP od roku 1930 a velitelem jednotek SA v Rakousku. Někdo by řekl, že nacista jak poleno. Jiný zase, že to není na závadu. Hlavně když se distancuje od otcova nacismu a navíc prohlásí, že děti nemohou za to, co způsobili rodiče. To zní celkem přesvědčivě.

Přesvědčivě do té doby, než se začne vytahovat co způsobili jiní, v reakci právě na podivnou činnost v minulosti povedených rodinných příslušníků. Mezi těmi jinými se objevil Edvard Beneš a jeho dekrety. Jeho činnost byla ohodnocena člověkem, který by chtěl obdobný post prezidenta republiky vykonávat. Netrvalo dlouho a on byl také následně ohodnocen.

Od brigádního generála Alexandra Beera, nositele Řádu Bílého lva a hrdiny od Dukly, Sokolova a Kurska, jež ho vyzval, aby odstoupil z kandidatury na post prezidenta. A to právě kvůli výrokům na adresu československého prezidenta Edvarda Beneše a dekretů, které vydal. Dokonce uvádí, že svými výroky hrubě degradoval hrdinství českých vlastenců a vojáků. K tomu snad není co dodat, ale je nad čím přemýšlet.

V postojích a vyjádřeních Karla Schwarzenberga jsou - mírně řečeno - podivná hluchá místa. Zatím sebevědomě posuzuje Edvarda Beneše a jeho dekrety, ale mohl by s tím samým sebevědomím sdělit, o čem se, se svým tchánem Johanem Hardeggem, hádali. Snad ne o Benešových dekretech a jejich budoucnosti? Ale to můžeme jen opravdu hádat.