Dva koberce?

To, že se pan Jan Fischer dostal do nezáviděníhodné  situace s financováním své prezidentské kampaně, je pro něj jistě nepříjemná situace.

Je v převážné míře závislý na sponzorech, aby se mohl se svými dluhy vyrovnat. Jak sám tvrdí, vše je na dobré cestě a svých závazků dostá. Možná dostá, pokud ovšem něco dostane. Jenže co bude dělat v situaci, když nedostane?

Ti, kteří byli finančními tahouny jeho kampaně, se již několikrát vyjádřili, že vsadili na špatného koně a výsledek jejich snažení skončil prvním kolem voleb. Celkem zajímavý pohled na budoucího prezidenta a hlavně - v přirovnání k sázkám na dostihových závodech - je celkem trefné.

Špatný kůň z jejich finanční stáje neuspěl a sázkaři dopadli neslavně. Co s koněm, jehož obdobná použitelnost do dostihových závodů - podobného charakteru -  bude možná až za pět roků? Strčit do stáje a čekat, jestli bude do příštích závodů použitelný a pokud ano, vsadit si na něho a patřičně vykrmovat? Na to je poměrně hodně času, do té doby musí vystačit s krmením daleko skromnějším.  

Jestli i potom na něho někdo vsadí, je otázka dlouhodobá. Otázkou krátkodobou je, jak bude uhrazeno vsazení minulé.

Počká někdo za bukem, nechá dluhy plavat a následně se vynoří i s jejich zhodnoceným podražením? To by se ta kandidatura celkově a značně prodražila stejně tak, jako celková částka vymáhání pohledávek na nesplacenou jízdenku. 

Bude zajímavé, jak se celá dlužná záležitost pana Jana Fischera bude vyvíjet. Možná zjistíme, že v Česku existují dva finanční koberce. Jeden, pod který se zametají miliónové dluhy se zaručenou nenávratností a druhý, zpoza kterého se vymetají korunové dluhy - naivních neplátců - se zaručeným časovým zhodnocením, vedoucím k nesplatitelným částkám.