Doporučení a zvyklosti.

Dokázal by někdo vůbec spočítat, kolik nás stojí různé kontroly a zjištění a kolik nám to vůbec přinese?

Počet kontrolních orgánů máme snad až nadmíru, jejich zjištění někdy otřesná a konečný efekt, kvůli kterým se vše provádí, je pomalu nulový. Nulový proto, že jejich zjištění má pouze informativní účel a návrhy na opatření – včetně stanovených sankcí a náhrad – pouze doporučující charakter. Proč se to všechno dělá, když konečný efekt je nulový?

Hra kontrol a odstraňování závad se stala, jako všechno v Česku, folklórem a zvyklostí. Folklórem proto, že vejde ve známost podvodné jednání - to pouze špička ledovce – a zvyklostí, že se nejde pod hladinu a vše zamete pod koberec. A pod kobercem je toho až přespříliš a nikdo pomalu neví, co tam bylo všechno zameteno. Jak jinak, hra ve stejném rytmu a stejným efektem trvá i nadále.

Pokud by měly kontroly – a dokonce na té nejvyšší úrovní NKÚ – pokračovat v zavedeném stylu zvyklostí, je otázkou, proč se vlastně provádějí. Jestli proto, že se něco zjistí a s železnou zvyklostí zamete pod koberec, tak jsou k ničemu. Jen se udržuje umělá zaměstnanost velmi dobře placených lidí a s tím spojené náklady na něco o čem se předem ví, že je pouhou hrou?

Proč si nechávat vypracovat nějakou velmi nákladnou kontrolu která má charakter doporučení, když se nic neřeší a zamete pod koberec a komu a čemu to má vůbec sloužit? Politickému handrkování a tím to končí? Dokáže vůbec někdo, aby se nejednalo o pouhá doporučení, ale o závazná řešení jejich zjištění, která by se nemohla zamést pod koberec?

Pokud platí zásada kdo řídí tak průběžně kontroluje a následně je nezávisle kontrolován, měl by se touto kontrolou sám řídit a nedostatky odstranit. Následná kontrola by měla konstatovat odstranění nedostatků z té minulé.

Bohužel tato zásada asi u nás neplatí a kontroluje se již kontrolované, samozřejmě bez odstranění závad a tak se veřejnost dozvídá jedno a to samé již několik roků po sobě. K nějakému opatření ale dochází – vymění se řídící – ale jinak zůstává vše při starém. Jak jinak, než dle zvyklosti, když se jedná o pouhé doporučení, kterého až na prvním místě využijí politici právě ke změně toho řídícího. Jinak nic.