Jó, lidi těžký to maj
„Cože?“ padl standardní dotaz dětí po oznámení, že jim končí maminčin servis all inclusive, a oběma asi začalo v hlavičkách šrotovat, cože to pro ně vlastně znamená.
Matěj sebou po chvilce práskl o zem a začal se svíjet v šílených křečích, a já v domnění, že jsem mu svým oznámením vyvolala žal, který mu teď mlátí jeho tělíčkem a srdce rve na cucky, začala o správnosti svého činu pochybovat. Ale zbytečně, protože u něj šlo o křeče oslavné.
„Jupííí, konečně budeme bohatý, zvýšíš mi kapesný, pojedeme k moři a koupíš mi nový Lego a Bionicle!!!“ řval z plných plic, skákal po posteli, a pak se pod vidinou peněz skácel z matrace na zem. Moje další informace o nočních službách ho nakopla novou energií a nadějí, že pod dohledem otce nebude problém vykonávat mnou zakázané činnosti, tudíž mu začnou zlaté časy.
Zato Kuba měl jasno: „No tak to ani náhodou, budeš spát doma!“ Tvářil se u toho nekompromisně, čímž mi připomněl výraz mojí mámy, když jsem zkoušela vyjednat návrat z diskotéky v časných ranních hodinách, nebo možná žárlivého milence, což tedy jenom tipuju, protože jsem nikdy žádného neměla. Taky informace o mé náplni práce Kubu, absolutního nepřítele čehokoli spojeného se zdravotnictvím, dost pobouřila a dostala jsem od něj přednášku, že nemám lidem píchat injekci na bolest, ale foukat jim bebí jako Kubíkovi a číst přitom pohádky.
Po uvedení situace na pravou míru, totiž, že moje sesterská profese v nemocnici nás mezi horní vrstvu obyvatelstva nekatapultuje, odešel Matěj zhnuseně do vedlejšího pokoje, kde zřejmě spřádal plán, jak přijít k penězům, z kterých by měl prospěch zejména on. Postupně mě chodil informovat se svými plány do budoucna. Napřed ale zjišťoval, které zaměstnání je nejvíce rentabilní, a nakonec na to přišel.
„Budu kinelolog!“ úlevně ze sebe vypustil a zdálo se mi, že v očích mu projelo něco podobného jako strýčku Skrblíkovi. Nejdřív jsem tápala, jestli kinelolog souvisí se psy nebo jen zkomolil obor gynekologický, jenže byla jsem vedle jak ta jedle. Bude prý vymýšlet filmy, které pak poběží v kině, a on bude dostávat všechny(!) peníze za vstupné.
Jeho další nápad mě ale uvrhnul v pochybnost, zda jsme jako rodiče neudělali někde chybu.
„Mami, kolik by stálo, kdybych tady před barákem chtěl vybudovat kašnu?“
„Kašnu? Tady? Před panelákem?“
„Jo, aby to tady bylo hezký, víš?“
„No, to nevím, asi hodně,“ nechtěla jsem mu kazit iluze, ale stejně jsem byla z jeho zvelebování okolí trochu v šoku.
„Mami, a stačily by mi na to ty peníze z mýho účtu?“
„Ty si chceš vyplácat penízky na stavbu kašny? Já myslela, že šetříš, až budeš velkej?“
„Prosim tě, mami, žádný strachy, to je investice, chápeš? Já bych tam dal ceduli, že tam mají lidi házet penízky pro štěstí, a každej večer bych si je chodil vylovit.“
Pečlivě jsem pátrala v paměti, po kom by to dítě mohlo být, ale ničeho jsem se nedopátrala. Mávla jsem nad tím rukou a uklidňovala se teorií „on z toho vyroste“.
Udělal mi radost a přeorientoval se na matematiku: „Mamí, kolik je osmnáct krát padesát?“
„Devětset,“ spočítala jsem po chvilce, při míchání polévky, pyšná jak na sebe, tak na syna, že má konečně ušlechtilé zájmy a to předešlé období je pryč.
Když jsem ho ale záhy přistihla před zrcadlem, jak se pokouší vypáčit si zuby, došla mi ta jeho násobilka. Osmnáct je počet zubů, co mu ještě zbývá vypadnout, a „pajska“ je ta korunka, co jí strká zoubečková víla pod polštář za každý jeho zub.
Tak nějak nevím, jestli ten můj návrat do práce neodrovná celou rodinu. Z Matěje bude bezzubý zlatokop, Kuba má noční můry o matce s injekční stříkačkou, protože ze spaní křičí „nééé, mami, nepíchej ty lidi“, manžel je už teď nervově labilní a já se budím spocená, protože mi ve snu nejde napíchnout žíla. Už vím, že jsem se mýlila. Odpočívat nebudu už nikdy a nikde. Jediné k čemu se teď upínám, je nádherná představa, jak jsou za pár let obě moje děti na škole v přírodě, manžel na dlouhé služební cestě a já? Já si vezmu dovolenou.
Ivana Vejvodová
Nebuď baba, pochlap se!
„No tak mi poraď,“ loudila jsem na osmiletém synovi aspoň jedno písmenko, když jsme hráli slovní hru Šibenice, kterou dostal od Ježíška. Jen se škodolibě usmál a posunul o další políčko, aby mi mohl oběsit hlavu.
Ivana Vejvodová
Obráceně a zvráceně!
Když jsem před pár dny chystala mikulášské balíčky pro svoje děti, zjistila jsem, že spravedlnost už asi neexistuje. Ona se totiž člověku většinou nevyplatí, a nakonec trpí ten, kdo to myslel dobře.
Ivana Vejvodová
Hledám ďábla, značka - potřebuju upsat duši
„Ivanko, máš košilku?“ zní mi v uších otázka mojí osmdesátičtyřleté babičky pokaždé, když teploměr nemilosrdně sjede zase o něco blíž nule. Jsem nepoučitelná a zase ji nemám. Zato mám pěknou rýmu a kašel. Jenže dneska si říkám zlatá rýma.........
Ivana Vejvodová
Dejcháš, hejbou se ti prsa!
Donedávna poslouchaly moje uši, že jsem ještě mladá a nemám z toho či onoho rozum. Jak já se těšila, že jednou nastane doba, kdy já budu ta „nejchytřejší“, ale dneska už bohužel vím, že to byl jen další znak mé nezralé naivity a rozumové absence.
Ivana Vejvodová
O spěchání a píchání
Z čekárny je slyšet hádka dvou mužů, který z nich by měl jít dřív na řadu. Oba děsně spěchají. Pořadová čísla se zdají být zbytečná, protože ve frontě by se ta pozice prý určitě hlídala líp, ačkoli tu projdou za tři hodiny i tři stovky lidí, a řada z nich by stát ani nevydržela. Ale fronta by podle nich byla jistota, přitom stačí na tabuli sledovat to svoje číslo. Někdy je to čekání opravdu na dlouho. Čas plyne....
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Prodej bytu 2+1, 65 m2, Vodňany, ul. Výstavní
Výstavní, Vodňany - Vodňany II, okres Strakonice
2 699 000 Kč
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5157x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html