Dneska neumírej
„Kubo, asi umřu,“ vyslala jsem z mých rtů informaci ke čtyřletému synovi, aby ho můj eventuální skon snad nezaskočil.
„Hmmm,“ vyslal zas on něco z hrdla, aniž by zvedl oči od monitoru, kde vymýšlel další cestu své milované Fifinky, Pindi, Bobíka a Myšpulína, a když mu moje informace konečně doputovala do míst, kde došlo k zážehu (pevně doufám, že to bylo v mozku), otočil se konečně od počítače a bez mrknutí oka mě sjel panickým pohledem.
„No, mami, dneska neumírej, dneska máme přece ve školce besídku pro maminky! Víš, jak dlouho sme to trénovali? Umři až zejtra, jo?“ vykreslil konec věty šíleně prosebným otazníkem, a tak jsem neodolala a slíbila mu, že svoje poslední vydechnutí teda ještě na chvíli odložím. Co by taky matka pro svoje dítě neudělala. Zvlášť v tomto období, kdy zjistilo, že právě ona není jediná žena na světě, a jeho milostný život mu začíná pořádně motat hlavu.
„Mami, víš, já miluju paní učitelku Štěpánku a vezmu si jí za ženu,“ oznámil mi chvíli nato, a na můj protest, že je paní učitelka pro něj moc stará, mi navrhl, že si jí teda brát nebude, ale stejně ji nastěhuje k nám domů, protože je strašně krásná a pro tátu bude dobrá. Já se tím pádem prý můžu odstěhovat, když tím tak často vyhrožuju, protože Štěpánka bude dělat všechno za mě. Manžel mlčel, neoponoval, jen se provokativně usmíval, a tak mi moje bydliště zachránila až sama pedagožka, která nabídku mého syna odmítla s odůvodněním, že už jednoho pána doma bohužel má. Škoda, že jsem nemohla zahájit protiútok. Jednak nemám dceru, která by mi dohodila fešného pana učitele, a druhak učitele ve školce jsem ještě nikdy neviděla. Pomsta se tedy odkládá na neurčito.
Ale ať je to jakkoli, stejně bych nakonec neměnila a doufám, že ani Kuba by mě neprodal tak lacině, ačkoli už si období vzdoru úspěšně protahuje o rok a pořád statečně bojuje a vzdoruje. Koneckonců, vždyť na milost už mě taky vzal. Smím doma nakonec zůstat. Hlavně v noci. Ale tuším, že ani to noční hlídání nebude dlouho trvat, a i tam mě jednou zastoupí nějaká jiná Štěpánka. Takže si to zatím užívám.
„Mami, co znamená slovo TUŠIT?“ ptal se mě včera ten nevděčník, a já si vybavila svoje nejhorší tušení v životě.
Tenkrát před mnoha lety zastavilo jednu krásnou slunečnou neděli u chalupy auto. Vystoupili z něj dva kolegové mého táty a jak se blížili k našim vrátkům, rysy v obličeji jim tvrdly. Jejich oči se nesmály. Nezářily v tom odrazu slunečních paprsků. Odrážela se v nich jen bolest. Když stáli proti nám, jakoby jim slova zmrzla v hrdle. Mlčeli. Hlavu lehce skloněnou a pořád tak strašně nahlas mlčeli. Tehdy jsem poprvé opravdu TUŠILA. Tušila jsem, že se nepřijeli zastavit na šálek dobré kávy a bábovku. Ten den se z nich stali poslové smrti. Rychle jsem se otočila a utíkala na zahradu. Myslela jsem si, že když před nimi uteču, táta bude pořád žít. Nemohl být přece mrtvý, dokud mi to neřekli. A já je odmítala poslouchat. Chtěla jsem, ať mlčí navěky! Běžela jsem pořád dál proti času a strašně si přála, aby to nebyla pravda. Ale to zatracené tušení mi s tím, jak jsem dorazila k zadnímu plotu, svázalo nohy, a já zůstala stát. V ten okamžik mě dohnala bolavá jistota.
A tak odpouštím svým prostořekým synům jejich občasné jedovatosti a nevděk. Já přece nebyla jiná a tuším, že za pár let budou svým dětem odpovídat na podobné otázky, smát se a občas si i zoufat. A čeho lituju? Možná, jsem tátovi tenkrát měla zakřičet do ucha: „Tati, dneska neumírej, ještě tě budu v životě mockrát potřebovat!!!“ Třeba by mě opravdu poslechl, vždyť co by rodiče pro své děti neudělali. Ale já to nestihla.
Proto přeju těm svým dětem a vůbec nám všem, abychom měli víc času. Ještě je toho hodně, co si musíme říct, i kdyby to měl být zpočátku jen vzdor. VZDOR je totiž nezbedným synem matky, co se jmenuje POROZUMĚNÍ. Musí prostě jen dlouho růst a zrát. Kéž nám ten čas bude dopřán.
Ivana Vejvodová
Každý si holt hlídá to své
Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.
Ivana Vejvodová
Šmarjá, rosteš pro ......
Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.
Ivana Vejvodová
Tak co to tu teda tak strašně smrdí?
„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.
Ivana Vejvodová
Co se ve škole neučí
Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.
Ivana Vejvodová
Nesnáším to přerušovaný
Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá
Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...
Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce
Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....
Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají
Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
Prodej rodinného domu, 80 m2, Podolí
Podolí, okres Brno-venkov
4 290 000 Kč
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5157x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html