Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Toto okřídlené přísloví vystihuje a přesně popisuje většinu návrhů, zákonů a nařízení, které na nás, občany Evropské unie, její představitelé v pravidelných intervalech sesílají.
Jasně definovaný tvar eurobanánu působí zpětným pohledem úsměvně. Europoslanci se před lety snažili zákonem donutit banánovníky, aby plodily stejně zahnuté banány, jinak ty budou mít se vstupem na evropský trh utrum. Do doby před platností nařízení měla totiž každá členská země Unie jinou “normu“ na zakřivení banánu a přijetí banánového zákona mělo deregulovat trh a umožnit “volný obchod“. Teoreticky dobrý nápad a přínosné opatření, prakticky naprostý nesmysl a do nebe volající blbost toho, kdo s ním přišel.
Normativní zakřivení banánu je pouze jednou z celé řady nesmyslných regulací, se kterou se v Bruselu v poslední době vytasili. Příkladem budiž nově schválená tabáková směrnice, která říká ne lehkým, ne ovoněným cigaretám. Snaze snížit počet kuřáků lze zatleskat, způsob, jakým k němu ale europoslanci přistoupili, je ale spíš k pláči.
Pití způsobuje deprese. Po pivu budete vypadat jako pneumatika. Alkohol zabíjí mozkové buňky. Proč výstražné varování zabírající pětašedesát procent obalu nemusí být i na lahvích s alkoholem? O nápisech ve fastfoodech ani nemluvě. Tabáková směrnice, v podobě, ve které byla schválena, neřeší zhola nic. Selektivně šikanuje úzkou skupinu lidí, která měla tu smůlu, že si místo nezřízeného pití ničí zdraví zrovna cigaretami. Kdyby totiž kuřáci mentolek místo kouření vesele nasávali nebo si zacpávali tepny bůčkem, evropská regulace by na ně byla krátká.
Hezky to vystihnul jeden novinář, když napsal: „Chránit zdraví je jistě správné. Hra na ochranáře je však jen ochranou vlastní existence.“ Přesně tak popsal roli, do které se někteří europoslanci a bruselští úředníci stylizují. A to je cesta do pekel. Já bych ho jen doplnil. Dej blbci funkci a vymyslí regulaci.
