U Paroubků při večeři

J.P. se vrací po perném dni ve sněmovně. Vítá se s manželkou a usedá v kuchyni ke stolu. "To zas byl den, mám hlad jako vlk," nalévá si vychlezenou desítku a čeká na ohřívající se polévku. "Chlebíčky zase došly už v pět, ještě, že Škromach měl v kanclu nějaké klobásy."

"To jsme jim to nandali, těm ódeesákům, to byl fičák, ta polévka je fakt dobrá."

"Pustila jsem si na chvilku zprávy, za pultem jsi vypadal dobře." "Ale nebude to chybět v rozpočtu, když se poplatky nebudou vybírat a lidi budou zase zbytečně chodit k doktorům a ... "

"Ále nebude, těch pár korun, nebyly doteď, nebudou zase. A těch hlasů, co jsou a hlavně ještě budou doma, za třicet korun, sám bych to nikdy neřekl."

"Však vám to poradila ta agentura, sami byste na to nikdy nepřišli, hlavně ne ten Tvrdík."

"No, no, ale stálo to za to, zadarmo není dneska nic."

"Nikdy bych neřekla, že lidi jsou tak blbí. Ale stejně si myslím, že ty poplatky nebyly až tak špatný nápad, Rath to přece navrhoval už před léty."

"Však ne, ale na něco ty lidi chytit musíš. Jako s tím radarem. Prostě je třeba hrát na tu správnou strunu. A hlavně v pravý čas." "Doufám, že se nebudeme muset trumfovat za chvíli s ostatníma."

"Ale angažovat Ratha byl myslím tvůj nápad, to klobouk dolů, co už udělal práce."

"Máš recht, ještě, že jsme byli rychlejší a nevyfoukli nám ho kluci z ODS, byl by to pravičák jak čert." "Je tam ještě trochu té polévky?"

"Naliju ti zbytek, ještě jsou tam karbanátky ze čtvrtka."

"Dík, ale ještě k těm poplatkům, doufám, že neprojdou senátem, ono nějaké prachy se teď v krizi budou hodit, ale hlavně, že jsme to dost rozvířili, aby na to lidi nezapomněli."

"A co ten Afghánistán, jak to teď budou dělat, když jste jim to neprodloužili?"

"Však jim to do března prodlouží Topol, a potom se uvidí, teď to neřeš." "Jsem fakt utahaný, s tím Filipem a spol je někdy těžké pořízení. Furt jim musím něco slibovat, dělají jako že mají svou hlavu, ale bez nás by si ani ne..., alespoň, že s námi hlasují, kluci jedni tvrdohlaví, však se taky dočkají."

"Ale už se těším na zítra, budu jako dost vážný a trochu popíchnu modré, že pokud poplatky v senátu neprojdou, tak jim zase vyjádřím nedůvěru, něco pod stromek!" "Už je vidím, EU sem, EU tam, a Lisabon schválit nechtějí, však ono se to jednou ujme, co myslíš?"

"No nevím, je to chytré teď při tom předsednictví?"

"Však to stejně neprojde, a kdyby náhodou, tak něco vymyslíme, stejně nás v Bruselu neberou, nevyvěšujeme vlajky, máme Klause, ..." "Hlavní je udělat co největší humbuk pro lidi, dost to teď žerou, a ta krize se také ještě bude hodit."

"Jak hodit, vždyť lidi příjdou o práci a ... ."

"No právě, slíbíme jim stovku, no radši tři k podpoře navíc a o pár měsíců déle, rozpočet půjde příští rok stejně do háje, a máme je před volbama na udici. Začíná mě to teprve bavit, ta páce s lidmi, začínám těm masám konečně rozumět."

"A co bys chtěl vlastně pod stromeček, Jirko?"

"Teď už to asi nestihnu, ale příští rok už ko-neč-ně nějakou tu funkci. Premiéra, nebo alespoň šéfa sněmovny. Našlápnu tak na toho prezidenta. Ale bude to fuška. Už aby bylo volno, letos byl fakt rozlítaný podzim!"

"Pojďme si lehnout, zítra musím do sněmovny dřív, ale fakt už se těším."