Mlékaři ze západu Evropy vylévají přebytečné dotované mléko v Bruselu na ulici a chtějí víc peněz za to, že ho už nebudou vylévat. Sládkům u nás zase vadí, že stoupne spotřební daň zrovna u jejich produktů. Prý zkrachují a gurmáni nebudou mít co pít.
1) Tak se zase ozvali producenti mléka. Tentokrát z Bruselu, když na protest vylévali mléko (pokolikáté již?) na ulici a pro voňavější efekt i močůvku. Vadilo to kolemjdoucím, nikoliv "evropským" úředníkům, kteří většinou pobývají v uzavřených a klimatizovaných prostorách. Mlékařům vadí, že je mléka hodně, a tím pádem padají jeho výkupní ceny pod výrobní náklady. A tudíž Evropo plať, resp.plaťte milí daňoví poplatníci. A Evropo, zaveď nové kvóty. Systém je tak složitý a nepřehledný, že úředníci raději "povolí" jednotlivým zemím rozdat nyní mlékařům (zítra zelinářům) další peníze, ať je na chvíli klid. Ty chudší země na dodatečné dotace nemají, Francie a spol. opět nějaká ta eura obětují, takže se těšte, naše Stračeny! Mléko se už nebude vylévat, ale vyveze se k nám!
Zákonitosti trhu překvapivě fungují i v evropském pokřiveném dotačním systému a tak zřejmě s menší poptávkou po mléčných výrobcích je najednou dotovaného mléka přebytek. A kupodivu, ceny jdou tedy k překvapení zemědělců dolů. Dokonce pod tzv.výrobní náklady. Nevím, nakolik by se v jiných odvětvích hospodářství rentovalo prodávat něco za takovou cenu, ale v zemědělství to jde s pomocí štědrých dotací už dlouhá léta. (Chápu, že kravská vemena nelze utáhnout podobně jako kohouty na ropných plošinách, když jsou ceny příliš dole, ale co si pamatuji, nemluví se o ničem jiném, než o nízkých výkupních cenách). A když už to nejde dál, přijdou na řadu kvóty, které stanoví množství dotovatelného produktu a ti ostatní ať si dělají co chtějí. Rozdělování kvót na státy a potom i na jednotlivé zemědělce musí být asi pěkná špína mezi ostrými lokty. Naši pěstitelé cukrové řepy a cukrovarníci můžou asi lecos povykládat.
2) S návrhem nového a "úsporného" rozpočtu došlo nejen na zvýšení DPH o procento, ale i na zvýšení spotřební daně. Spotřební daň je důležitým příjmem státu, a ta z alkoholu je důležitou součástí. Není samozřejmě nic jednoduššího, než vybírat daň z něčeho, co je sice zbytné, ale zároveň pro velikou část občanů nepostradatelné, ať to stojí, co to stojí. Prostě sázka na jistotu. Pít se nepřestne. Zároveň rozumím i pivovarníkům, kteří brečí, že budou muset své pivo zdražit (cca o 0,5-1Kč) a tím pádem půjde méně na odbyt. Resp. nebudou moci zdražit kvůli "zlým řetězcům" a ten padesátník odvést do státní kasy ze svého.
Přestávám ale rozumět tomu, čím argumentují, když se snaží zrušit zvýšení daně za alkohol, který je obsažen zrovna v jejich pivu. Likvidace malých pivovarů, likvidace tradičního odvětví našeho průmyslu, tedy výroby českého národního nápoje (tak dlouho se o něčem mluví, až se tomu věří), odepření oblíbeného nápoje pivním gurmánům, kteří jsou naučeni zrovna na jejich chuť, dokonce je ohrožen i turistický ruch, atd. Velké pivovary to prý nějak přežijou, ale co oni?
Méně se už ale ví, že pro malé pivovary platí nižší sazba spotřební daně. Ta se paušálně zvyšuje pro všechny, i pro ty velké. Své zákazníky myslím určitě neztratí. Pokud je jejich pivo opravdu tak vyjímečné, tak si gurmán a lokální patriot připlatí i tu korunu. Pokud mu ale bude stát za to, přejít ke konkurenční značce, protože je levnější, tak to není buďto gurmán, patriot, nebo není to jejich pivo tak originální. O notorech, co chlastají pivo po litrech z plastu, nebo po desítkách lahváče z hypermarketu za dvě devadesát, tady nemluvím, těm je šuma fuk, kdo pivo vyrábí. Třeba u nás oblíbení Marťani. A turisté, co přijedou do Prahy (jinam moc nejezdí), pijí většinou plzeňské. No a my ostatní, bohužel globalizovní, co si dáme pivo občas, na chuť, někdy jedno, někdy více? Do košíku stejně dáváme pivo spíše těch větších značek, stejně jako ho pijeme v hospodě. A myslím, že to není právě kvůli zvučnějším jménům, ale prostě proto, že nám víc chutná.
