Marley a já - smích i slzy

Ten film můžete vidět. Dobře udělaný, tak jak to Američané umí. Jednoduchý příběh, který lidé chtějí. Dobře zahraný, známá herečka. Smějeme se nebo nám vlhnou oči přesně ve chvíli, kdy si autoři řeknou. Žádné experimenty. Ten film je prostě pěkný.

Vzpomněl jsem si na autora jednoho z komentářů k blogu z minulého týdne o filmu Líbáš jako bůh, který psal něco v tom smyslu, že i když film neviděl, přesto by na něj nešel, protože má "vyhraněný" vkus. Tak pro tohoto jedince asi "opět" nebude. Ale pro ostatní lidi určitě ano.

Život se psem je vděčné téma, stokrát natočené, pokaždé stejné a stále žádané. Někdy jako bláznivá komedie, někdy jako úsměvý film o normálních lidech s běžnými starostmi a jejich psu. Marley a já je to druhé.

Rodina se postupně rozrůstá, tři děti a pes dávají pěkně zabrat. Sny o dobytí světa postupem času koriguje realita, životní priority jsou přehodnocovány a zcela nezvladatelný pes dál vyvádí. Proč nám nikdo neřekl, že to bude tak těžké? 

A Jennifer Anistonové to v roli trochu utahané matky moc sluší!

Marley není geniální jako komisař Rex. Marley je nádherně přirozený domácí mazlíček. Marley je krásný labrador. Neotevírá si sám dveře, nenosí poštu, nepřivolá kilometry vzdálenou pomoc hlavnímu hrdinovi, nevytáhne topící se dítě z vody, jak to v mnoha filmech bývá. Zato se velice často snaží vytrhout při venčení, vyje při bouřce, kouše a trhá na co přijde. A všechno sežere. Snaží se oplodnit nohu cvičitelky, za což je vyloučen z psího kurzu. Pejskaři asi namítnou, že je nevychovaný, no, asi je. Ale je to holt člen rodiny a v ní také nebývají všichni svatí.

 Film je to americký, a přesto se tam nemluví o "dobré práci", za což vděčíme původnímu znění s titulky, do kterých tuto v poslední době módní chlapáckou repliku naštěstí nedali. Film vůbec působí velice civilně, nemusíme trpět žádné počítačové triky a sexu je tam tolik, kolik ho v opravdovém životě asi je. Neabsolvujeme žádnou honičku autem nebo přiblblé kecy typu Edie Murphy. A už vůbec ne přisprostle podbízivé dialogy a krkání, tak rozšířené v dnešních počítačově animovaných filmech pro děti a některé dospělé.

Upoutávky zvou na rodinnou komedii. Nemám filmy této kategorie moc rád, protože  jsou většinou opravdu dost prostinké. Ale tentokrát nemůže nikoho urazit. Není to asi film, který bude sbírat ceny, ale kdo se chce pobavit a vzít do kina i své ratolesti s tím, že jediné pozitivum nebude pouze slaný popcorn, tak Marley a já je ten pravý film.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Michal Vavřík | pondělí 16.3.2009 7:00 | karma článku: 26,46 | přečteno: 4873x