Aktuální situace v Pakistánu je znepokojivá, nikoliv však překvapivá. Ideologie založená na radikálním islamismu pokračuje ve svém vítězném tažení. Okamžik vzniku radikální islamistické světové mocnosti (či koalice), vyzbrojené jadernými zbraněmi se nebezpečně přiblížil.
Vyhlášení výjimečného stavu gen. Mušarafem je podobně zoufalým aktem obrany, jako mobilizace v ČR vyhlášená gen. Syrovým v roce 1938. Tehdejší demokratičtí spojenci Československa na vyhlášení mobilizace reagovali podobně jako demokratičtí spojenci současného Pakistánu dnes.
O neúspěšnosti demokratického zvládnutí rozvíjející se agresivní ideologie se Evropa již přesvědčila. Demokratické vlády nechaly postupně své občany zcela zotročit vládci III. Říše.
Vzdorovat agresivní ideologické koncepci, která nastoluje reálnou vizi lepších zítřků, pro své příznivce, demokratickou cestou prostě nelze. Původcem občanských nepokojů, které se demokratickým postupem v Pakistánu nedařilo zvládnout, jsou zcela jednoznačně radikální muslimové.
Generál Mušaraf opírající se o vojenskou sílu je dnes jedinou překážkou, která brání radikálním muslimům ovládnout Pakistánský jaderný arzenál. Není pochyb o tom, že jej dnes dokáže sousední Irán efektivně rozvinout.
Pochybuji o tom, že se Mušarafovi podaří dlouhodobě vzdorovat sílícímu tlaku zevnitř i zvenčí. Bylo by proto vhodné, připravit se na vstup další jaderné mocnosti (koalice) na světovou mocenskou scénu. Lidé, dnes označováni jako teroristé se stanou jejími legitimními vládci.
Tento nový hráč na mocenském poli, se ani v umírněnější podobě (Irán) už dnes netají ambicemi přehodnotit současné uspořádání světa.
Je velice naivní se domnívat, že se nás to netýká.
