Subjektivní dojmy

Před rokem 1989 k nám jezdili cizinci ze západu. Viděli jsme na vlastní oči, že člověk, ve stejném společenském postavení se má lépe, že se mu více daří.

My jsme jim záviděli a také jsme si chtěli tak šťastně žít. Oni byli hrdí, trochu to i hráli, což někteří z nás poznávají po vstupu do EU. Když se tehdy někdo vrátil ze západu, byl ohromený a vyprávěl o tom přátelů, s kterými žil za dráty. Oni se měli líp, a my jsme to taky chtěli.

Také jsme viděli ruské vojáky, vyplašené vojíny z kavkazu a rudé sebevědomé carské důstojníky. Při cestách do Sovětského svazu, který byl našimi vůdci vydáván za vzor, si lidé museli vozit toaletní papír. Jako v SSSR jsme žít nechtěli, ale oficiálně to byl náš cíl.

Zvláštní postavení mají Japonci, jsou to strašně vzdálení, nepochopitelní cizinci. Ti pořád budí respekt úspěšných a teď se k tomu přidávají i Číňani. My je nechápeme a nemáme k jejich způsobu života vztah.

Zajímavá je i aktivní turistika, na dovolené v Africe na Vás muslimani hledí a nechápou, jak je možné, že ti nevěřící psi jsou tak spokojení, bezstarostní a šťastní. Berou to jako křivdu a nespravedlnost. Spravedlivé je přece, aby se měl nejlépe ten, který nejvíce uctívá Alláha. Někteří se cítí podobně jako my před rokem 1989. Víra je však silnější než politické ideály. Muslimani, kteří jsou hrdí na svoji víru, bojují. Bojují s těmi, kteří nevěří, a mají se lépe než oni. Jedině tak odstraní pochybnosti.

Přitom vás na hotelech obsluhují a snaží se vám ledacos prodat. Lidem dochází, jak se u nás před rokem 1989 cítili turisti ze západu. I když u nás to mělo i jiné aspekty. Policisté i voláci zapisovali průjezd každého auta se západní SPZ. Agenti StB hlídali „kontakt“.

Názory lidí jsou ovlivňovány sdělovacími prostředky, ale vlastní poznání je rozhodující. Člověk může i dnes vidět jak se kde žije. Kde se to zlepšuje, kde se to zhoršuje a tak. Jak se mění situace a vzájemná pozice národů z různých zemí.

Například britským turistům vadila přítomnost Rusů. Žádali tedy hotely bez Rusů, a proto některé hotely Rusy odmítali. To se teď už změnilo. V mnoha případech ty stejné hotely dnes Rusům patří.

Lidé ze západu teď moc necestují, dnes na dovolené cestují do zahraničí spíše Poláci a Češi, samozřejmě i Rusové. Na západě se někteří mají hůře než my.

Dnes už jsou lidé hodně promíchaní a Evropa splývá. Mám takový pocit, že jsme na tom teď, tak nějak podobně. Na západě se to zhoršuje mnohem více než u nás.