Česká i evropská společnost jsou ve vážném stavu. Už delší dobu se většina zemí propadá do dluhů. Úroky jsou čím dál vyšší a správa dluhů dražší. Jsou to následky chybného řízení států.
Následky špatného řízení lze řešit snížením nákladů státu a zvýšením příjmů. Politické subjekty předkládají různá řešení.
Snížení výdajů je možné ve třech oblastech:
- Odstranění korupce
- Zefektivnění státu
- Redukce sociálního systému
Problém korupce se často projevuje už na samém počátku plánování veřejných rozpočtů. Poptávky jsou často „generovány“ na základě korupčních příležitostí, a nikoliv na základě reálných potřeb. Často se stává, že „obchodní práce“ spočívá v nalezení zdůvodnění výdajů společenskou potřebou.
Veřejné zakázky jsou zdrojem neoficiálního financování politických stran. Často si zprostředkovatelé příslušných „finančních“ transakcí něco „odsypou bokem“. Z toho jsou občas medializované korupční aféry.
Stovky milionů utracených za volební kampaně brzy zaplatíme. Prostředky na sponzoring většinou pocházejí z „výhodných“ státních zakázek nebo jejich příslibu. Náklady sponzoringu se jistě promítnou ve výnosech z budoucích státních zakázek.
Naprostou transparentností (veřejné účty) lze korupci téměř eliminovat. Pro většinu politických stran však tento postup představuje problém. Nesplnili by závazky vůči svým sponzorům a žádné další sponzory by nezískali. O tom jak politické strany myslí boj proti korupci vážně svědčí i to, že transparentní účet má pouze Česká pirátská strana.
https://www.fio.cz/scgi-bin/hermes/dz-transparent.cgi?ID_ucet=2100048174
Problém korupce tedy není pouze v úplatcích, ale také v realizaci nesmyslných a často neužitečných projektů.
Na korupci je závislá celá řada firem a jejich dodavatelů. Desetitisíce lidí mají díky korupci práci. Měli by ji i bez korupce, ale trh by vypadal úplně jinak. Odhady AI, že korupcí ztrácí ČR 200 miliard Kč ročně, považuji za reálné.
Za dvacet let vzniklo velice mnoho různých úřadů a institucí a rozrostla se ministerstva. Vytváření nových organizačních jednotek často souvisí především s vytvářením „trafik“ pro „zasloužilé“ politiky a úředníky. Většina lidí vůbec netuší, kdo všechno se stará o „jejich blaho“. Rozsah aktivit státu se už zcela vymkl veřejné kontrole. Zbytečných aktivit státu je velice mnoho. Na základě osobních zkušeností (dělal jsem pár auditů ve veřejné správě) odhaduji, že lze ušetřit cca 100 miliard ročně, aniž by to občané jakkoliv poznali.
Redukce sociálních výdajů je společensky problematická. Pokud by nedocházelo k nárůstu počtu osob, kterým vzniká nárok na důchod a sociální pomoc, nemuselo by být financování systému problematické. Demografický vývoj a růst nezaměstnanosti však nezadržitelně rozevírají nůžky mezi příjmy a výdaji. Redukce sociálních výdajů bude jistě nutná. Nikoliv však proto, že by to někdo chtěl. Přizpůsobení výdajů příjmům bude vynuceno okolnostmi, nikoliv politickou vůlí. Úspory však z těchto opatření nebudou.
Zvyšování příjmů, zvyšováním daní je riskantním experimentem. Silně pochybuji, že někdo dokáže v ČR vybrat více daní. Změny daňových sazeb nic nevyřeší. Strategie opírající se o plánování vyšších příjmů jsou velice nebezpečné. Na počátku krachu většiny firem byly plány nadhodnocených výnosů.
Vše výše uvedené je však pouhým řešením následků systémové poruchy.
Zcela zásadní a primární podstatou všech problémů současné společnosti je nezvládnutý proces globalizace. Stále klesá konkurenceschopnost české a evropské pracovní síly na globalizovaném trhu. Počty nezaměstnaných stále rostou a beze změn v systému růst budou. Každý zákazník se snaží nakupovat co nejvýhodněji.
Zákazníci nakupují ve zboží práci asijských, či mexických pracujících. Nakupovat práci v ČR je pro ně stále méně výhodné. Můžeme šetřit, restrukturalizovat, můžeme se stavět na hlavu. Pokud však nezvýšíme objem práce prodávané českými občany, jsou všechna výše uvedená opatření jen tišícími prostředky.
Bude-li o práci českých občanů větší zájem, máme po problémech. Znám pouze dvě cesty k nápravě. Nižší souhrnné zdanění práce a růst kvalifikace. Jsem přesvědčen, že občané ČR mají ke zvyšování kvalifikace a výkonu více kvalifikované práce lepší předpoklady, než lidé v zemích, které nás nyní ekonomicky ničí.
