Předpovídání je základním prostředkem umožňujícím přežití. Úroveň schopnosti předvídat, určuje úspěšnost.
Každé rozhodnutí živého tvora vychází z vyhodnocení informací, které má v daném okamžiku příslušný tvor k dispozici. Z biologického hlediska je inteligence vlastně měřítkem schopnosti předvídat.
Člověk vždy přemýšlí o tom, co se stane, když udělá to a to. Většinou se jeho očekávání splní, často také ne. Člověk se cítí spokojený, když dokáže jednat tak, aby jeho činy vedly k výsledkům, po kterých touží.
Zvířata i lidé získávají informace pomocí svých smyslů a ukládají si je do své paměti. Inteligence spočívá ve schopnosti porovnání získávaných informací s informacemi v paměti. U lidí se tato schopnost vyvíjela nejrychleji ze všech živočichů. Inteligence je schopnost, která se v evoluci ukázala jako nejdůležitější. Člověk dokáže díky inteligenci vítězit v evoluci nad ostatními tvory.
Zcela klíčovou informací, je porozumění zákonitostem jevů, které nás obklopují. V tomto ohledu je člověk zřejmě dál než ostatní tvorové žijící na Zemi. Člověk pochopil, že informace vyjadřující zákonitost, je mnohem lépe využitelná, než pouhý popis stavu věcí. Pomocí pochopení zákonitostí lze mnohem lépe předvídat budoucí jevy. Člověk také dokáže určit, které informace jsou důležitější a může tak zacílit své smysly na ty nejpotřebnější.
Každý člověk má odlišnou zkušenost (již zapamatované informace), a přicházejí k němu jiné informace. U těch, kteří jsou na tom podobně, vzniká podobný názor. Názor je vpodstatě subjektivní vyjádření zákonitostí jevů. (Myslím si, že když uděláme to a to, nastane tohle a tohle.) Názory lidí na spoustu věcí jsou většinou zcela odlišné. Úspěšní jsou především lidé, jejichž názory odpovídají objektivní realitě. Samozřejmě pouze tehdy, když na základě svých názorů i jednají.
K tomu, aby se člověk správně rozhodl, nemá nikdy k dispozici úplně všechny informace. Kdybychom měli k dispozici úplně všechny informace a znali všechny zákonitosti jejich vzájemného působení, dokázali bychom určit budoucnost naprosto přesně. Tohoto limitního stavu však nelze dosáhnout nikdy dříve, než skutečnost nastane.
Kromě názoru existuje i víra či ideologie. Obojí je vlastně vyjádřením lidských přání. Názory a ideologie se vzájemně ovlivňují. Hlasatelé a příznivci určité víry či ideologie chtějí dosáhnout nějakého cíle, který svým rozsahem překračuje význam života jednotlivce. Základním cílem života každého tvora je přežít a mít se dobře. Víry a ideologie dávají lidskému životu i další smysl. Ideologické, či náboženské přesvědčení dokáže potlačit i základní biologické cíle člověka. V extrémním případě takový lidé obětují pro ideály i svůj život.
Ideologie a víry vytvářejí dobré předpoklady pro vítězství ideologicky sjednocených skupin nad ostatními. Často posilují hromadnou schopnost přežití. Mnohdy se však ideologie natolik rozcházejí s objektivní realitou, že produkují zcela chybné předpovědi. V takovém případě mohou způsobit porážku a zánik společnosti, která se chybnou ideologií řídí.
