Politický trh

V demokracii se politicé strany postupně přizpůsobují zájmům voličů. Vznosné ideály v podstatě jen zakrývají prostou realitu obhajoby zájmů určitých skupin občanů.

Takzvanou pravici a levici v důsledku volí lidé, pro něž je výhodné, když je v případě volebního vítězství nastolen systém, ve kterém se jim bude žít lépe. Politický úspěch stran následně vyplývá z množství lidí, pro které je slibovaná a realizovaná politická doktrína výhodná.

Dnes se mnozí zlobí na voliče, pro které jsou sliby sociálních jistot a úspory třiceti korun za poplatek u lékaře důvodem zvolit ČSSD. Zapomínají však na to, že ODS vyhrála těsně volby v podtatě díky podobnému argumentu. Slibovaná „Tlustá peněženka“ měla ušetřit peníze lidí, kteří je vydělávají úspěšnou prací.

Jednou z mnoha příčin prohry ODS bylo nesplnění a nebo vnímané nesplnění slibů daných těm, kteří ODS, kvůli penězům volili. Pro vysokopříjmové skupiny je nějaká ta ušetřená tisícovka zanedbatelným pakatelem, kterého si ani nevšimli. Ke stropu v odvodech, který nová vláda zavedla, se zatím dostal málokdo. Středněpříjmové skupiny také nijak zvlášť nepocítili úsporu pár stokorun na daních. Ve vztahu k příjmům a výdajům je zanedbatelná. Pro nízkopříjmové skupiny, které žijí od výplaty k výplatě je však každá navíc zaplacená třicetikoruna citelným výdajem.

Mnozí voliči ODS proto k volbám vůbec nepřišli, protože je jim to v podstatě jedno. Přišli ti, kterým to jedno není. Situace se bude ve prospěch levice dále zlepšovat. Jedním z důvodů je propuknutí finanční krize a tím zvýšení nejistoty životního komfortu. Lidé, o které se ještě před rokem přetahovali zaměstnavatelé a směle hleděli do budoucnosti, se dnes i bojí. Vnímají zhoršující se ekonomické výsledky firem a uvědomují si, že i oni se mohou stát předmětem úspor. Obavy o budoucnost je směrují do přízně budovatelů sociálních jistot.

Mnozí lidé volí úplně jinak, než deklarují na veřejnosti. Například lékař, který se prezentuje socialistickými názory, za které by se nemusel stydět, ani kovaný komunista, v důsledku zvolí ODS. Za její vlády totiž dostává konečně zaplaceno v termínu od zdravotních pojišťoven, práce je lépe bodově ohodnocena a regulační poplatky, také nejsou k zahození. Konečně si po dlouhé době mohl koupit nový počítač a celkově modernizovat ordinaci.

Naopak pravicově se prezentující dělník, který kritizuje po hospodách politiku Paroubka, ho v důsledku zvolí. Zaplatil totiž párkrát za lékaře a chybělo mu padesát korun na síťovou jízdenku. Také ví, že se se svými pracovními schopnostmi neřadí do katagorie v každé době žádaných zaměstnanců a budoucnost je nejistá.

Politické aféry jsou již nezbytným koloritem, který nemá na nic vliv. Zloději a lháři jsou občas odhaleni a skandalizování ve všech politických stranách bez rozdílu. S morálkou a slušností si politické strany také nemají co vyčítat. Na těchhle vnějších projevech dnes už lidem v podstatě nezáleží. Jediné co voliče v podstatě zajímá, je kalkulace osobního prospěchu, který z vítězství té či oné strany vyplývá.

V důsledku tak je volební vítězství určité politické strany, vítězstvím jejích voličů. Voliči vítězné strany si zřejmě v životě ulehčí a voliči strany poražené si pohorší. V podstatě to lze shrnout do jediné věty: "Ten kdo platí daně a nic od státu nepotřebuje volí pravici, ten kdo potřebuje pomoc státu, volí levici.

K získání hlasů voličů nestačí pouze vize, ale je nutná i její prezentace. K tomu je zapotřebí spousty peněz. Ve vyspělém demokratickém světě postupně došlo ke spojení zájmů velkokapitálu s levicí. Finančním oligarchům, kteří už nežijí z vlastní práce a úsilí, ale pouze z úroků a různých rent velice vyhovuje zadlužování států. Státní dluhopisy jsou stabilním zdrojem příjmů. Vyšší míra zdanění práce a zisku se jich vůbec netýká. Sociální systém vytváří i pro rentiéry příjemné prostředí, ve kterém je „neobtěžují žebráci“.

Pravice je obvykle finančně podporována k úspěchu se deroucími podnikateli a úspěšnými lidmi, kteří jsou nuceni živit se prací a činorodostí. Těm nejvíce vyhovuje liberalizace pracovního trhu a nižší míra zdanění všeho. V ČR pravicová politika ještě nedospěla, neboť podporuje spíše zahraniční velkokapitál, kterému je úplně jedno, kdo v zemi vládne. Zadávání veřejných zakázek zahraničním firmám, přináší jen krátkodobé efekty. Z dlouhodobého hlediska je tím likvidována místní podnikatelská sféra a tím i potenciál přirozené finanční podpory pravice. Zájmy lidí, kteří nežijí z rent a důchodů, ale z vlastní činorodosti dnes otevřeně nehájí v ČR vpodstatě nikdo.