Bankrot Řecka začíná být neodvratnou realitou. Restrukturalizace dluhu je pouze propagandistický newspeak, podobně jako přerušení těhotenství. Na faktu, že Řecko není úroky a dluhy schopno splácet hrátky se slovy nic nezmění.
Pro řecké občany nemusí být bankrot státu žádný problém. Roste počet Řeků, kteří si bankrot svého státu přejí. Samotný návrat k Drachmě mnoho neřeší. Pokud však odmítnou Euro i s dluhy, polepší si. V podstatě jim nikdo nic nemůže, tedy pokud nezaútočí vojensky.
Vlastní měna zabezpečí místní směnu, i daně. Nic jiného jim nezbude, Eura jim nemusí vůbec chybět. Eura jim už stejně nikdo jim nepůjčí a tisknout si je nemohou. Nové Drachmy si natisknou sami (nějak se peníze na trh musí dostat) a směna bude fungovat dál. Dovoz bude přirozeně limitován vývozem. Turisti nějakou svoji měnu nutně utratí, buď přímo, nebo za Drachmy, takže zahraniční obchod může fungovat také.
Odmítnou Řekové zaplatit dluhy jako na Islandu?
Zkuste se zamyslet, kam zmizely vypůjčené peníze. Neřešte jejich sociální systém a neefektivní stát. Tudy peníze pouze protekly. Lidé i stát peníze za něco utratili. Spotřebovali nebo pořídili majetek. Utracením peníze nemizí, jen mění majitele. Jestliže do Řecka formou dluhů peníze přitekly, musely zase někudy „odtéct“. V Řecké ekonomice se netočí více peněz, než před zadlužením. Kde tedy vlastně ty peníze jsou?
Nakonec vždy skončí u někoho, kdo je půjčuje. Kdyby mu nepřebývaly, nemohl by je půjčovat. Věřitelé mají pohledávky, ale Řecko asi nevlastní?
Když se lidé vzbouří, a dluhy v referendu odmítnou zaplatit, budou si v pohodě žít dál, v podstatě stejně. Trochu se změní proporce na trhu, posílí podíl domácí produkce, protože dovoz přiměřeně zdraží.
Horší dopad mohou mít uvedené kroky na různé banky a státy. Krach kapitálových důchodových fondů může být jedním z nich (ty však nejsou řecké).
Okolí se bude snažit přimět Řeky, ať jim zaplatí dluhy, alespoň v Drachmách. Nyní je otázkou který vliv, se do jaké míry prosadí (věřitelů nebo Řeků). Řeků se však asi platit nebude chtít, a já se jim vůbec nedivím. Splácením dluhů nic nezískají. Stále více si jich to uvědomuje, a bankéře celého světa to děsí.
Stejně tak se nedivím evropským vládám, které se snaží své banky zachránit. Banky dnes v podstatě řídí svět. Rozhodují o tom, kdo může kde investovat a utrácet, jsou na nich závislé i státy. Pokud se lidé v Řecku zbaví moci bank, zbaví se i hlavního problému dnešní doby. Bez zhoubného vlivu bank by nemohlo dojít ani k přebujení státu (zadlužený stát se stal jedním z nejvýhodnějších zdrojů zisků).
http://www.osud.cz/v-recku-je-valka-videoreportaz-ruske-televize
