Lidé jsou už roky masírováni propagandou, že kopírování je krádež. Oblíbeným prostředkem současné demagogické propagandy jsou změny významu slov.
Každé slovo má svůj jedinečný význam a propagandisté se snaží význam jednoho slova podsouvat slovu jinému. Klasickým případem jsou různé fobie. Začalo to mutací rasismu na xenofobii. Slovo xenofobie ještě donedávna nemělo s rasismem téměř nic společného. Rasismus prostě není onemocnění, je to sobecká ideologie.
Krádež označuje aktivitu, při které se člověk zmocní cizího majetku. Okradený tím utrpí škodu, protože krádeží o majetek přichází. Jsem přesvědčen, že daně i znárodňování jsou formou legální krádeže. Vlastník o majetek přichází. Výpalné je formou nelegálních daní. Je to také forma krádeže, mnozí majitelé restaurací tímto způsobem přišli i o celý podnik.
Kopírování označuje aktivitu, při které člověk rozmnoží informace. Okopírovaný o své informace nepřichází, stále mu zůstávají v nezměněné podobě. Tímto způsobem však může okopírovanému také vzniknout škoda. Příčiny i důsledky škody způsobené kopírováním jsou však zcela odlišné od škody vzniklé krádeží.
Škoda vzniká vlastníkům autorských práv, protože kopírování narušuje jejich obchodní model. Klasický obchodní model je založen na ocenění díla a následným prodejem jeho kopií. Prodej kopií agreguje zdroje, které uhradí náklady na tvorbu díla a vytvoří zisk. Kopírování tedy nepoškozuje majetek kopírovaného, ale zhoršuje výnosnost jednoho konkrétního obchodního postupu. Nic víc.
Dokud bylo technicky obtížné kopírování děl, obchodní model fungoval. Doba se však změnila. Dnes je kopírování snadné a jistě bude ještě snadnější. Získávat zdroje prodejem kopií je stále obtížnější. Problémy distributorů a některých autorů jsou proto pochopitelné. Kopírování zdarma lze zakázat, ale nelze mu zabránit.
Nalezení jiných obchodních modelů, které dají možnost generovat zisk prodejem tvorby, jistě není jednoduché. Jsem však přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska je to jediná možnost.
Stát na základě požadavků vlastníků autorských práv zavedl regulaci trhu. Začal omezovat technologie a vybírá výpalné z technických prostředků a potenciálních nosičů děl. Koncept výpalného předpokládá, že chce každý nějaká díla kopírovat. Každá firma i ta má, protože tvoříme musíme platit. Nic nekopírujeme, tvoříme vlastní „díla“ a přesto musíme platit „za kopírování“. Kdybychom však skutečně kopírovali, je to trestný čin. Připadá vám to logické?
Když někdo kopíruje díla pro komerční využití je to podvodník. Pouze v takovém případě lze kopírování označit jako nástroj krádeže. Současné zákony vytvořené pod tlakem zoufalých autorských lobby kriminalizují i ty, kteří si nekomerčně něco zkopírují, a to přísněji než kdyby to dílo skutečně fyzicky ukradli v obchodě. Připadá vám to přiměřené?
Technologie se budou stále vyvíjet, volnému kopírování bez jakéhokoliv omezení nebude brzy možné technicky zabránit. Je to z hlediska vlastníků děl nepříjemné, ale je to neodvratné.
Pokud budeme trvat na kriminalizaci kopírování, jak najdeme ty „zločince“? Jak lze zjistit co má kdo na počítači? V dnešní digitalizované době jsou všechny soubory jen řadami jedniček a nul. K nalezení „zločince“, který si něco zkopíroval je tedy nutné důkladné prozkoumání jeho počítače, jeho soukromí. Neexistuje jiný způsob.
Ochrana autorských práv pomocí kriminalizace kopírování se tedy neobejde bez policejního špiclování, bez ztráty počítačového soukromí.
Je to nepříjemná situace, chápu, že se to lidem zvyklým na klasický obchodní model prodeje děl nelíbí. Jsem však pragmatik, nikoliv idealista či fanatik. Existuje několik řešení:
-zakázat vývoj nových technologií v oblasti zpracování dat
-zakázat internet
-zakázat přístroje umožňující kopírování
-nařídit placení „výpalného“ z nosičů a přístrojů
-kriminalizovat kopírování (což vyžaduje zbavit lidi práva na soukromí)
-najít jiný obchodní model, který kopírování nepoškozuje
Současné vlády dávají přednost zájmům podnikatelů, zaskočených technologickým vývojem před osobními svobodami lidí. Vývoj však nezastaví ani vlády, ani konzervativně smýšlející lidé. Zastrašování a veřejné výzvy k udávání a špiclování ostatních, jsou na straně obránců starého již nefunkčniho systému distribuce komerce, běžným prostředkem k dosahování zisku za každou cenu. Mohou nám znepříjemňovat život, mohou vývoj zpomalit, ale budoucnost pro ně bude mít pouze pohrdání a výsměch.
Pro mne je ochrana soukromí důležitější, než ochrana skupiny zkostnatělých podnikatelů.
