Peníze jsou prostředkem k získávání produktů. Platbou důchodového pojištění předává „pojištěný“ část své nadprodukce důchodcům a provozovatelům důchodového systému. Vytvořenou nadprodukci si důchodci kupují ze svých důchodů.
V průběžném důchodovém systému jeho provozovatelé vybírají pojistné a přerozdělují je těm, kteří mají nárok. Výběr pojistného je závislý na množství a ceně prodané práce. V případě klesajích mezd a růstu nezaměstnanosti chybí prostředky na úhradu důchodových nároků. Průběžný systém je zcela závislý na schopnosti pracujících v lokální ekonomice tvořit nadprodukt. Český průběžný důchodový systém postupně ztrácí schopnost hradit důchodové nároky. Výpadek je řešen dluhem, což je pouze krátkodobé řešení. Navíc zvyšuje náklady na celý systém. Demografická předpověď jednoznačně říká, že důchodců bude přibývat. Klesající počet lidí v produktivním věku je často považován za problém. Kdyby však bylo mladých dvakrát více, nepomohlo by to. Naopak by vzrostly náklady na nezaměstnanost. Zcela přirozeným řešením je růst produktivity, následovaný adekvátním růstem mezd.
V kapitálovém důchodovém systému jeho provozovatelé vybrané pojistné investují. Důchody vyplácejí z obdržených kapitálových výnosů. Systém není závislý na výkyvech pracovního trhu a na demografickém vývoji. Kapitálové výnosy produkují lidé třeba na druhém konci světa. Kapitálový systém je závislý na úspěšnosti investování. Každá investice je riziko. Chybné investice nebo zhroucení kapitálových trhů nelze vyloučit. Nyní jsou rizika větší, protože žijeme v překapitalizované společnosti, kdy v některých zemích rostou kapitálové nároky rychleji než produktivita práce. Jednotlivci, firmy i státy ztrácejí schopnost úhrady svých dluhových a úrokových závazků.
Důchodci v průběžném systému jsou závislí na svých pracujících spoluobčanech. Důchodci v kapitálovém systému jsou závislí na stabilitě globálního kapitálového systému.
Lze snadno spočítat, že bez reforem důchodový systém zkolabuje. Reformy důchodový systém zhorší, ale mohou ho udržet funkční.
Podstatou reforem musí zcela logicky být snižení výdajů a zvyšení příjmů. Vše ostatní je pouze maskováním podstaty provedených změn a jejich dopadů. Výsledkem však vždy bude zvýšení plateb pojistného a snížení výplat důchodů. Přímočarým opatřením je zvýšení věku odchodu do důchodu. Lidé budou déle platit pojištění a kratší dobu brát důchod.
Lze snadno spočítat, že bez reforem důchodový systém zkolabuje. Reformy důchodový systém zhorší, ale mohou ho udržet funkční.
Dle mého názoru byl před lety kapitálový systém výhodnější než průběžný, nyní je však příliš riskantní (dříve nebyl). Jsem přesvědčen, že hlavním cílem současné aplikace kapitálového důchodového pojištění je podpora businessu finančního sektoru. Správou kapitálových důchodových fondů se mohou živit stovky dobře placených zaměstnanců a podnikatelů.
Ve všech důchodových systémech musí pracující (všichni) zaplatit na pojistném více než obdrží ve výplatách důchodů. Systém je vždy zatížen náklady provozu. Kapitálový systém má provozní náklady vyšší, ale při troše štěstí jsou kryty kapitálovými výnosy. Výdaje systému zvyšuje i tzv. důchodová solidarita. Důchody jsou vypláceny i lidem, kteří na pojistném svůj důchodový příjem zcela nezaplatili.
Jistě by bylo pro většinu důchodců výhodnější, kdyby lidé mohli, žít z vlastních „úspor“ vytvořených v produktivním věku. Stát by však měl problém s lidmi, kteří si v produktivním věku nic nenaspoří. Důchodový systém státu umožňuje přenesení nákladů na sociální péči o celoživotně neproduktivní na ostatní důchodce.
