Minulý týden vyvolala rozruch informace o tom, že se za každý počítač budou muset platit televizní polatky. Mluvčí ČT Ladislav Šticha potvrdil, že varianta zpoplatnění všech počítačů, nejen těch s TV kartou či tunerem, existuje.
Následovaly různé diskuse o tom, zda je to rozežranost ČT a podobně. Málokdo se však zamýšlí nad tím, že samotná existence takzvaných veřejnoprávních médií je logickým nesmyslem. Takzvaná nezávislost je garantována jakýmisy radami, které jmenuje parlament. Z toho zcela logicky plyne, že jsou takzvaná veřejnoprávní média hlásnou troubou propagandy vládnoucího režimu.
Hovořit u jakýchkoliv médií o nezávislosti je čirá demagogie. Každé médium, které se veřejně prezentuje je na něčem závislé a je někým ovlivňované. Politický systém nazývá daň z rozhlasového a televizního přijímače koncesionářským poplatkem. Je to však čirá demagogie, je to daň a nic jiného. Je to však daň speciální, protože daňový výnos plyne do pokladen dvou mediálních firem – ČESKÝ ROZHLAS a ČESKÁ TELEVIZE.
Tyhle mediální firmy se od jiných mediálních firem liší pouze v tom, že nepotřebují zákazníky a nemusejí být příliš efektivní.
Potřebnost veřejnoprávních médií je zdůvodňována různými demagogiemi. Žádná politická strana se neodváží mediální firmy, parazitující na občanech zrušit. Média jsou mocná, a ten kdo by se je pokusil zrušit, pocítil by jejich „nezávislost“ na vlastní kůži. Je to podobné, jako s placením výpalného mafii.
Můžeme však být rádi, že nemáme veřejnoprávní noviny, veřejnoprávní bilboardy a další socialistické vymoženosti. Komerční a veřejnoprávní média se z hlediska výroby prakticky v ničem neliší od komerčních. Pracovat ve firmě, která má ze zákona zajištěny tržby je však terno.
Český rozhlas jsem nikdy nenaladil, ale přesto téhle firmě zaplatím povinně ročně 540,-Kč. Televizi sleduji zcela výjimečně a klidně bych se bez jakékoliv televizní stanice obešel, ale povinně platím 1620,-Kč ročně. Z hlediska výdajů, je mi to celkem jedno, ale vadí mi to z principu.
Nerad bych se dočkal toho, že začneme platit třeba veřejnoprávní závodní jídelny. Stačí nějaké lobby v parlamentu a nějaká stravovací firma může vymyslet zdravé stravování, za které budeme povinně platit. Disciplinovaní a uvědomělí občané se budou moci bezplatně zdravě najíst. Celkově tak bude společnost směřovat ke zdravým světlým zítřkům. Neuvědomělí zlotřilci si budou muset, za jídlo, které si vyberou zaplatit. To je však nemůže zbavovat povinnosti platit i za zdravé jídlo, které je jim na základě nellepších vědeckých výzkumů a pravidel servírováno. Placení poplatků za "zdravé jídlo" je logické, vždyť jedí všichni, všichni mají přeci žaludek. A to, že nechodí do veřejnoprávních jídelen není podstatné. Dělají chybu, když odmítají jíst zdravě podle politické vůle většiny.
Na druhou stranu mám nápad, mohl bych založit veřejnoprávní blog. Poctivě bych psal jen to, co bude v souladu s názory pro parlamentem nově zřízenou radu pro internetovou prezentaci. Všichni, kteří se mohou připojit k internetu, mi pak budou povinně platit, třeba 10,-Kč měsíčně. Bude to velice prospěšné, zřídím i rubriky, které nebude nikdo číst, ale budou nekomerční a povznášející. A to se přece nedá dělat zadarmo.
Ale teď vážně: Co by se stalo, kdyby byla veřjnoprávní media zcela zrušena?
Dle mého názoru vůbec nic, jen by spousta lidí ušetřila 2160,-Kč na poplatcích a klesly by i výdaje státního rozpočtu.
