Každá měna je primárně lokální. Měny používáné na světových trzích nejsou globální, jen se globálně používají. Hodnota zdrojů je reálná, hodnotu peněz lze ovlivnit.
Místní cenová úroveň a hodnota měny vplývají z poměru množství nabízených produktů a množství peněz ( http://vasicek.blog.idnes.cz/c/158199/Mnoho-produktu-malo-penez.html ).
Za americké dolary se obchodovalo a obchoduje po celém světě. Množství USD obchodovaných mimo americký trh je obrovské. USA a FED mají na hodnotu dolaru stále menší vliv.
Hodnotu USD ovlivňuje celkové množství produktů v nich kdekoliv obchodovaných. Na hodnotu dolaru má značný vliv i Čína, která dolary zadržuje ve svých rezervách. Snižování a posilování dlarových rezerv mění množství dolarů na globálním trhu.
Pád USD, který se odehrál v minulém desetiletí, snížil životní úroveň Američanů. Zachránil však ekonomiku USA. Bez devalvace by americké produkty nikdo nekupoval. Podobně, se stejnými účinky devalvovala i britská libra.
Posílené EURo snížilo konkurenceschopnost Evropy. Lidem to zpočátku nevadilo, mají levnější nákupy. Stále více jich však nemá práci.
Čína má vlastní měnu plně pod kontrolou, používá se téměř výhradně na domácím trhu. Volání vlád po revalvaci RMB je velice naivní. K tomu, aby Čína udržela vhodný kurs měn, má dostatek prostředků. Nynější usilí Číny „pomoci EURu“ je opakováním USD scénáře ( http://ekonomika.ihned.cz/c1-46794100-cina-jako-zachrana-recka-zrejme-ano-ale-bude-to-neco-za-neco )
Padající EURo není pro Čínu příliš výhodné (není výhodné ani pro USA a GB). Čína si své zahraniční trhy udržuje v kondici, která jí vyhovuje (http://www.ct24.cz/ekonomika/euro-v-dluzich/103103-cina-recku-necha-pomocnou-ruku-natazenou/ ). Vyhovuje to i kapitálu, který je v Číně zejména z USA investován. Bohatnou Číňané, ale ještě více bohatnou zahraniční investoři. Z jejich bohatství však jejich země nemají téměř žádný užitek.
Peníze jsou jen poukázky na zboží, realitou je okamžitá spotřeba a hmotný majetek. Stále více lidí i států svůj reálný (hmotný) majetek směňuje za peníze, které utrácí za svůj provoz (spotřebu).
Produkční schopnosti ve světě rostou velice rychle. Náklady na výrobu neustále klesají. V některých zemích však rostou nebo stagnují. Zmíněný rozpor ovlivňuje strukturu obchodu. Evropané a Američané prodávají domy, pozemky a továrny. Číňané prodávají práci. V době kolonizace tomu bylo naopak.
Vyšší hodnota EURa snižuje konkurenceschopnost zemí eorozóny, proto prodávají stále méně práce, a stále více majetku. Čína bude „pomáhat“ jen tak dlouho, dokud bude v Evropě něco výhodně na prodej. Až nebude, budou obchodovat v RMB ( http://byznys.lidovky.cz/uz-jsou-tu-cinske-karty-se-objevily-v-cesku-trh-cekaji-velke-zmeny-1cg-/firmy-trhy.asp?c=A100930_173225_firmy-trhy_nev ). RMB určitě výrazně revalvuje, ale až za ně začneme nakupovat.
