Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Tajemné Brdy

Když jedete od Prahy směrem na Strakonice, narazíte na Brdy už ve Zbraslavi (začínají 267 m nevysokým kopečkem Havlínem). Jejich konec je k dohledání u Rožmitálu. Pohoří to není ani příliš rozsáhlé, ani vysoké, leč turisty oblíbené a vyhledávané.Rostou tam totiž houby, a navíc je obestřeno mnoha záhadamia legendami, a to mají lidi rádi.

Fabián u vstupu do Atom muzeaVašek Vašák

 

Před 570 miliony let se v oblasti dnešních Brd rozkládalo sladkovodní jezero. V první polovině 19. století objevil Joachim Barrande u brdského městyse Jince největší naleziště trilobitů (nikoli tedy na Barrandově), kteří se v tom jezeře tehdy cachtali a občas shodili na dno svůj krunýř (jenž čas obtiskl do kamene). Jednak to měli ve zvyku a pak chtěli udělat francouzskému paleontologovi radost. Trilobit nás proslavil v Evropě.

 

Plešivec (Foto: novinky.cz)

 

Olymp kraje

Spisovatel Karel Sezima pojmenoval brdský Plešivec Olympem kraje. Na vrcholu tohoto turisticky navštěvovaného místa jsou dodnes zbytky hradiště. Někdy se uvádí, že to bývalo keltské oppidum. Keltové sem skutečně přišli, ale až později. Zřejmě se někde cestou zdrželi. Přibližně v době 1200 až 1000 let př. n. l. se na vrcholku hory rozkládalo hradiště lidu příslušejícího ke knovízské kultuře a bylo významným obchodním střediskem. Plnilo nejspíš i roli obrannou a kultovní. Kromě jeho rozvalin zde dnes najdeme i smaragdové jezírko. Archeologické nálezy nicméně dokazují, že tu žili lidé už nejméně 9000 let př. n. l.
Brdské lesy využívali postupně také láterníci (dřevorubci), uhlíři, kteří pálili dřevěné uhlí, hutníci, jenž ho potřebovali při zpracování železa (na podkovy, dráty a cvočky), hamerníci (podél Kocáby byly nejméně čtyři hamry) i mydláři. 

Fabiánovo lože na Plešivci (Foto: Petr Šnajdr)

Brdský Krakonoš Fabián

Tajemné brdské hvozdy vedly jeho obyvatele i ke vzniku nejrůznějších mýtů a legend. Brdským Krakonošem je například dobrý duch Fabián, který sídlí nad Hostomicemi na vrcholu Baba. Pověst vypráví, že na Babě stával hrad, do kterého si rytíř Fabián přivedl ženu. Těsně po svatbě se však v lesích pod hradem usídlila zlá čarodějka, bývalá Fabiánova milenka, která tu tropila neplechu. Jedné bouřlivé noci si povolala na pomoc živly, nechala hrad zmizet, ženu proměnila v zeměžluč a Fabiána v ducha. Dobrákem však zůstal i jako zakletý a nikomu neubližuje. Z hradu ale přece jenom něco zůstalo – skalnaté Fabiánovo lože, kam chodí vládce Brd odpočívat. Na temeni Plešivce, kde se říká V zahradě, zase pěstuje neviditelné bylinky, kterými uzdravuje chudé. Výjimečně na sebe bere i podobu myslivce s kloboukem a kytkou z lesních bylin za krempou. A v době předjaří, kdy se nad Brdy vznáší opar, prý kouří z dýmky svůj oblíbený tabáček. 
Ve 20. letech 20. století se staly Brdy kolébkou skautského a trampského hnutí.

Foto: Vašek Vašák

 

Byla počata zpěvačka ABBA v Brdech?

Nejvyšším bodem Brd je Tok s 865 m n. m. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ.  Němci tu v roce 1941 postavili rozsáhlou radarovou základnu Pegasus-Y. Na 27 metrů vysokých věžích bylo umístěno pět zaměřovačů a radary pro navádění německých letadel prakticky po celé Evropě. Britové se ale německé radary naučili rušit. Vojenskou základnu obsluhovalo 42 spojařek a 100 mužů, pro něž zde byl zřízen i nevěstinec, složený z převážně árijských cizinek (spekulovalo se, jestli jednou z nich nebyla matka zpěvačky ABBA Anni-Fried Lyngstadt, ale nejspíš to je jen fáma) podobně, jako je vidět v jedné scéně Hrabalova filmu Obsluhoval jsem anglického krále.

Hora Praha se "vyznamenala" i později, když na jejím vrcholu přistál během studené války (v roce 1951) americký výsadek, který tu něco hledal a brzo zmizel. Letoun, který parašutisty odvezl, přistál na nedalekém lesním vojenském letišti.

Foto: Vašek Vašák

 


Jdou vojáci jdou

Když se po vzniku Československa budovala nová armáda, napadlo někoho nahoře, že by se ideálním cvičištěm mohly stát Brdy. Projekt střelnice byl schválen ministerskou radou v roce 1926 a první dělostřelecká salva zaduněla na cvičišti Jordán o rok později. V roce 1930 ho byl zkontrolovat samotný tatíček TGM.

Poté, co se v Německu ujal moci Hitler (1933), byla u nás zřízena v roce 1935 Rada pro opevňování (ROP) a začaly se stavět první bunkry. Brdské lesy jich ukrývaly 114 (z celkového počtu 830, jež byly součástí obranného pásu kolem Prahy; všeho všudy bylo za dva roky vybudováno na území ČSR na 9 tisíc pevností a bunkrů).

Během 2. světové války se staly Brdy útočištěm partyzánů. Svůj život zde kromě nich skončila i řada německých vojáků. U Lnářů pak byla v květnu 1945 zajata Ruská osvobozená armáda (ROA), přezdívaná podle svého velitele vlasovci, která se snažila dostat z Prahy (již předtím pomohla osvobodit) do amerického zajetí. 12. května 1945 však Američané generála Vlasova předali Sovětům a v srpnu 1946 byl s jedenácti dalšími v Moskvě oběšen.

Armáda se nespokojila jen s dělostřeleckým cvičištěm. V 50. a 60. letech bylo nedaleko obce Strašice vybudováno podzemní velitelské stanoviště tzv. Československého frontu.

Po válce byla také postavena na brdských Hřebenech (mezi Dobříší a Hostomicemi) raketová základna řečená Klondajk, která sloužila k případné obraně Prahy. Budovali jí kádrově nespolehliví vojáci, ne nepodobní Švandrlíkovým pétépákům.

Doznání (Foto: Vašek Vašák)

 

Sovětské jaderné hlavice na našem území  

Nedaleko Rožmitálu se nalézá Objekt Javor 51 Míšov - Borovno, kam v letech 1965 až 1990 nevkročil jediný československý občan! Dokonce sem byl prý odepřen vstup oficiální čs. delegaci při spojeneckém cvičení Družba 1985. Od prosince roku 1968 se v Míšově budovalo skladiště jaderných hlavic, které se sem převážely zásadně v noci většinou z nádraží v Jincích. Tam se dostaly přímo ze SSSR.
17. srpna 2013 zpřístupnila Nadace Železné opony v prostorách Objektu Javor 51 Atom muzeum. V přísně utajovaném bunkru, dříve maskovaném spojařskými symboly (všude jsou dodnes JEN ruské nápisy), skladovala sovětská armáda až osmdesát jaderných hlavic. Vstup do unikátního rozsáhlého podzemí uzavírají šestiapůltunové dveře. „Na světě existují už jen dvě podobná zařízení,“ říká předseda správní rady Nadace Železná opona a spoluautor projektu Atom muzea Václav Vítovec. „Raketové silo s odpalovací rampou v ukrajinském městě Pervomajskaja a cvičná raketová základna v arizonském Tusconu.“

Všude jsou nápisy v ruštině (Foto: Vašek Vašák)

 

Javor 51 nyní

Při vchodu do bývalého přísně utajovaného sovětského bunkru se pod vámi otevře pohled na třicetimetrový sál, na jehož pravé straně jsou kóje, kde byly odpruženě zavěšeny třímetrové hlavice - aby i v případě zemětřesení nebo nepřátelského útoku nedošlo k jejich poškození. Tyto prostory jsou dnes využívány jako muzeum atomu, sovětského i amerického jaderného zbrojení a také muzeum železné opony.
Daleko podrobnější Muzeum železné opony však najdete v Rozvadově v budově staré celnice, takže až pojedete do Německa, sjeďte z dálnice a navštivte ho. Je to špičková expozice. Také ona vznikla díky nadšencům Václavu Vítovcovi, Milanu Linhartovi a Milanu Skočovskému.
Ale zpět do atomového bunkru. Vlevo od velkého sálu je technologické zařízení, zajišťující náhradní zdroj elektřiny, vody a filtrovaného vzduchu, sociální zařízení, skladiště masek, šatny atd. Vše v dokonale zachovalém stavu. Mimochodem, bunkr samozřejmě po celou dobu střežila po zuby ozbrojená sovětská jednotka, dovnitř však mohli jen čtyři dokonale vyškolení důstojníci. 
Rakety s jadernými hlavicemi se v případě potřeby měly odvézt na sovětskou odpalovací rampu u Rokycan. O jejich existenci prý nevěděl ani předseda československé vlády Štrougal! Jaderný fyzik, profesor František Janouch, říkal, že se ho na to výslovně ptal.

Jaderné hlavice, které se tu skladovaly (Foto: Vašek Vašák) 

Nové Brdy

V devadesátých letech byly v Objektu Javor 51 skladovány bankovky a mince, které byly staženy z oběhu v době měnové odluky od československé federativní koruny k české koruně. Na malém prostoru bylo umístěno několik miliard korun. V novém tisíciletí zde na pět let spočinuly ostatky 4.400 bývalých vojáků wehrmachtu, kteří padli na území České republiky a nyní jsou pietně pohřbeni na vojenském hřbitově v Chebu.
V letech 2006 a 2007 probíhala dvoustranná jednání mezi ministerstvem obrany ČR a Spojenými státy o případném umístění části protiraketové americké základny na našem území. Byly vybrány Brdy. Místo, kde by k případné výstavbě mělo dojít, se jmenuje Břízkovec (718,8 m n. m.) u najdeme ho u obcí Teslíny a Míšov. Americká strana od záměru později ustoupila.

Střední Brdy, pokrývané vojenským výcvikovým prostorem, jsou pro veřejnost nepřístupné. Jejich okrajové části ale můžeme od 7. dubna 2007 o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin navštívit. Pěšmo, nebo na koleKlub českých turistů zde následně vyznačil cyklotrasy a turistické cesty, které vedou například na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.
V současné době se jedná o zrušení Vojenského újezdu Brdy a jeho proměně v Chráněnou krajinnou oblast. Na výsledek jednání si ale budeme muset počkat.

 

U vstupu do hlavního sálu bunkru Javor 51 pózuje spisovatel Milan Syruček se svou knihou Záhady brdských lesů, která pro mě byla cenným zdrojem informací (Foto: Milan Linhart)
 

 

A pár dalších fotografií

 

Zde byly zavěšeny jaderné hlavice (Foto: Vašek Vašák)

Václav Vítovec (vpravo) a jaderný fyzik profesor František Janouch (Foto: Milan Linhart)

Zásady pohřbívání osob, usmrcených účinky zbraní hromadného ničení podepsal Miloš Jakeš
(Foto: Vašek Vašák)

Autor: Vašek Vašák | úterý 1.4.2014 22:06 | karma článku: 22,86 | přečteno: 2439x
  • Další články autora

Vašek Vašák

Tragicky vykoupená genialita

Životopisný román Já, Vincent je strhující a poctivé dílo. Spisovatel, scenárista a herec Jiří Žák ho „vyseděl“ mnohaletým studiem reálií, malířovými dopisy i událostmi, které postavil van Goghovi život do cesty.

8.12.2020 v 15:57 | Karma: 10,97 | Přečteno: 356x | Diskuse| Poezie a próza

Vašek Vašák

Taxmeni 50 let

Původně hráli něco mezi bluegrassem a folkem, pak moderní i military country. Od okamžiku, kdy se sešli poprvé, uplynulo padesát let!

12.8.2020 v 8:55 | Karma: 17,61 | Přečteno: 557x | Společnost

Vašek Vašák

Lustig znamená veselý

Hana Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga, přežila Terezín, Osvětim i Mauthausen a dnes, ač téměř pětadevadesátiletá, o svých zážitcích vypráví.

22.4.2019 v 13:05 | Karma: 19,32 | Přečteno: 422x | Kultura

Vašek Vašák

S nemocí se nebojuje

Petru Hanáčkovi oznámili lékaři, že má rakovinu. Bylo mu pětačtyřicet let. On však odmítl devastující operaci, a za pomoci své manželky Martiny se rozhodl vyléčit se.

26.11.2018 v 19:54 | Karma: 29,91 | Přečteno: 2771x | Diskuse| Společnost

Vašek Vašák

Fanoušci musejí být šílení

S Tour de France mám trochu problém. Na jedné straně obdivuju umění jezdců, na druhé straně moc nevěřím, že ho dosahují bez podpůrných prostředků. Nejvíc mě ale irituje chování diváků a nechápu, proč ho pořadatelé tolerují.

25.7.2018 v 15:40 | Karma: 20,08 | Přečteno: 885x | Diskuse| Sport
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali

2. května 2024  22:11

Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...

Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní

2. května 2024  21:36,  aktualizováno  21:50

Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...

10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?

V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...

  • Počet článků 90
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1232x
Jsem hudebník, novinář a (s prominutím) spisovatel. Vystudoval jsem SPŠE Hořovice a Lidovou konzervatoř (dnešní Konzervatoř J.Ježka) - obor zpěv a skladba. Tři roky jsem byl projektantem, pak (vlastně až dodnes) muzikantem. Napsal jsem řadu písní pro naše přední zpěváky (V. Špinarová, H. Zagorová. J. Korn ad.), mé album Masky se stalo exponátem Muzea Vl. Vysockého v polském Koszalinu. Zkomponoval jsem hudbu k několika americkým filmům (Stockholm Syndrome, Goreality, Pill Word, Jesus Now). Jako interpret jsem vystupoval 10 let v asi tisíci představeních dvojice Šíp – Uhlíř, zpíval jsem i s několika skupinami. Do nedávna jsem byl kapelníkem legendárního undergroundového "sdružení" Aktual (ke spolupráci s M. Knížákem mě přivedl textař Z. Rytíř). Od roku 1991 jsem i novinářem. Byl jsem redaktorem Xantypy, Týdeníku Televize, šéfredaktorem hudebního internetového časopisu www.make.cd. Psal jsem (event. píšu) do Mladého světa, Ahoje na sobotu, Reflexu, Koktejlu, Time In, Sportu, Receptáře, Xantypy atd. Vyšlo mi 7 knih (do dalších jsem přispěl), Pouť za černým Kristem obdržela cenu M. Ivanova za Knihu literatury faktu 2005-07.