Svatojánské slavnosti

Už pátý rok po sobě navazuje Praha na tradiční barokní událost konanou vždy 16. května Svatojánskou slavností Navalis, při níž se oslavuje nejznámější český světec sv. Jan Nepomucký. 

commons.wikimedia.org

V době baroka se sjížděli poutníci ze všech koutů země, aby se pokochali řadou atrakcí (včetně "ohňových her") a vyslechli hudbu, hranou z lodiček na Vltavě (dlouho se věřilo legendě, že byl světec utopen v jejích vlnách). Od roku 2009 mají slavnosti pevný scénář: mše v katedrále sv. Víta, pak procesí přes Karlův most na Křižovnické náměstí a barokní koncert na vodní hladině, zakončený ohňostrojem. Každý ročník bývá doplněn o další koncerty, nešpory, gondoliéry, regaty dračích lodí a podobně.

http://www.navalis.cz/cz/

Svatý Jan Nepomucký 

Narodil se jako Jan (či Johánek) z Pomuka, kde byl jeho tatínek rychtářem. On to dotáhl až na generálního vikáře pražského arcibiskupa. Později na mučedníka, svatého a jednoho z českých (i bavorských) zemských patronů.
Smrt mu nezpůsobila – jak se díky kronikáři Václavu Hájkovi z Libočan dlouho tradovalo – tvrdohlavost a čestnost, kdy nechtěl vyzradit zpovědní tajemství Žofie, manželky krále Václava IV. (jejím zpovědníkem ani „vrbou“ zřejmě nikdy nebyl), leč spory, jež měl s panovníkem arcibiskup Jan z Jenštejna, a které oslabovaly královský majestát. Jan z Pomuka v nich stál přirozeně (prý dost aktivně) na straně svého nadřízeného. 30. března 1393 nechal Václav IV. (kromě jiných) Jana zajmout, vyslýchal ho na Pražském hradě a ve Staroměstské radnici a pak se ve Staroměstské rychtě (dnes dům č. 12 na rohu ulic Rytířské a Na Můstku) osobně podílel na jeho mučení (například ho pálil na boku pochodní). Jan během mučení zemřel, ostatní byli propuštěni. Okolo deváté večer pak bylo jeho tělo svrženo z dnešního Karlova mostu do Vltavy. 17. dubna 1393 ho našli zachycené na pravém břehu Vltavy (v místech, kde dnes stojí Základní škola a Gymnázium Dušní ulice) rybáři, od nich ho převzali Křížovníci s červeným srdcem a pochovali jej v kostele sv. Kříže většího při svém klášteře (dnes spočívá v Chrámu sv. Víta). V roce 1729 byl Jan Nepomucký prohlášen za svatého.  
Legenda o jeho životě a smrti se v průběhu staletí (někdy i diametrálně) měnila. Za první republiky byl Jan Nepomucký například jedním z témat tzv. sporu o smysl českých dějin. Už během baroka se však stal populárním v dnešním Rakousku, Španělsku, v dnešní Belgii, Polsku i na francouzském královském dvoře. Díky jezuitským misiím získal věhlas i v zemích Latinské Ameriky. Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních. Proto jsou jeho sochy umisťovány na mosty. Janova svatozář je obvykle doplněna pěti hvězdami, v ruce drží kříž a palmovou ratolest (někdy i knihu). Palma je symbolem vítězství, hvězdy vyobrazují pět ran Kristových či písmena latinského tacui - mlčel jsem (je zajímavé, že mezi světci má pět hvězd kolem hlavy už jen Panna Maria). Nevyzrazení zpovědního tajemství je někdy symbolizováno prstem na ústech.