Už pátý rok po sobě navazuje Praha na tradiční barokní událost konanou vždy 16. května Svatojánskou slavností Navalis, při níž se oslavuje nejznámější český světec sv. Jan Nepomucký.
commons.wikimedia.org
V době baroka se sjížděli poutníci ze všech koutů země, aby se pokochali řadou atrakcí (včetně "ohňových her") a vyslechli hudbu, hranou z lodiček na Vltavě (dlouho se věřilo legendě, že byl světec utopen v jejích vlnách). Od roku 2009 mají slavnosti pevný scénář: mše v katedrále sv. Víta, pak procesí přes Karlův most na Křižovnické náměstí a barokní koncert na vodní hladině, zakončený ohňostrojem. Každý ročník bývá doplněn o další koncerty, nešpory, gondoliéry, regaty dračích lodí a podobně.
http://www.navalis.cz/cz/
Svatý Jan Nepomucký
Narodil se jako Jan (či Johánek) z Pomuka, kde byl jeho tatínek rychtářem. On to dotáhl až na generálního vikáře pražského arcibiskupa. Později na mučedníka, svatého a jednoho z českých (i bavorských) zemských patronů.
Smrt mu nezpůsobila – jak se díky kronikáři Václavu Hájkovi z Libočan dlouho tradovalo – tvrdohlavost a čestnost, kdy nechtěl vyzradit zpovědní tajemství Žofie, manželky krále Václava IV. (jejím zpovědníkem ani „vrbou“ zřejmě nikdy nebyl), leč spory, jež měl s panovníkem arcibiskup Jan z Jenštejna, a které oslabovaly královský majestát. Jan z Pomuka v nich stál přirozeně (prý dost aktivně) na straně svého nadřízeného. 30. března 1393 nechal Václav IV. (kromě jiných) Jana zajmout, vyslýchal ho na Pražském hradě a ve Staroměstské radnici a pak se ve Staroměstské rychtě (dnes dům č. 12 na rohu ulic Rytířské a Na Můstku) osobně podílel na jeho mučení (například ho pálil na boku pochodní). Jan během mučení zemřel, ostatní byli propuštěni. Okolo deváté večer pak bylo jeho tělo svrženo z dnešního Karlova mostu do Vltavy. 17. dubna 1393 ho našli zachycené na pravém břehu Vltavy (v místech, kde dnes stojí Základní škola a Gymnázium Dušní ulice) rybáři, od nich ho převzali Křížovníci s červeným srdcem a pochovali jej v kostele sv. Kříže většího při svém klášteře (dnes spočívá v Chrámu sv. Víta). V roce 1729 byl Jan Nepomucký prohlášen za svatého.
Legenda o jeho životě a smrti se v průběhu staletí (někdy i diametrálně) měnila. Za první republiky byl Jan Nepomucký například jedním z témat tzv. sporu o smysl českých dějin. Už během baroka se však stal populárním v dnešním Rakousku, Španělsku, v dnešní Belgii, Polsku i na francouzském královském dvoře. Díky jezuitským misiím získal věhlas i v zemích Latinské Ameriky. Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních. Proto jsou jeho sochy umisťovány na mosty. Janova svatozář je obvykle doplněna pěti hvězdami, v ruce drží kříž a palmovou ratolest (někdy i knihu). Palma je symbolem vítězství, hvězdy vyobrazují pět ran Kristových či písmena latinského tacui - mlčel jsem (je zajímavé, že mezi světci má pět hvězd kolem hlavy už jen Panna Maria). Nevyzrazení zpovědního tajemství je někdy symbolizováno prstem na ústech.
