Salcbursko je super

Odjakživa mám rád vysoké hory. Nejspíš jsem byl v minulém životě kamzík. Nebo kozoroh, v jehož znamení jsem se ostatně narodil. 

Rád jezdím do Alp, zejména do Salcburska, které není relativně daleko. Mám ho projezděné zejména v létě, ale letos bych se tam chtěl podívat i v zimě. Miluju tamní kopečky i krpály, horské chaty i útulné penziony. Navíc jsem si řekl, že když odtud pocházejí olympijští vítězové Anna Fenningerová, Marcel Hirscher a hlavně superman Hermann Maier, třeba se tam konečně naučím pořádně lyžovat. Dva tisíce kilometrů sjezdovek (nejdelší je deset a půl kilometrů dlouhá Hohe Scharte Nord) a dva tisíce kilometrů běžeckých tratí, to už je něco! A kdybych na lyžích moc padal, v Brambergu am Wildkogelu je pro změnu nejdelší sáňkařská dráha. Píše se, že měří čtrnáct kilometrů a výškový rozdíl je třináct set metrů. Vsedě to snad zvládnu.

Foto: Heckenberger

Pokud se pamatuju, tak v Salcbursku patří mezi hlavní zimní střediska Lyžařský cirkus Saalbach Hinterglemm Leogand (jeden z největších v Alpách - projel jsem si ho v létě na horském kole; pořádají se tu i závody světového poháru v cyklistickém sjezdu), Zell am See - Kaprun (tamní ledovec zná asi každý, ale já si tam vyzkoušel i pohodičku u bazénu s výhledem na zasněžené hory) a Hochkönig ve Ski amadé (kde si zase pamatuju úžasné kulinářské hody). Nechci se vnucovat, ale Salcbursko je fakt super.

Hochkönig
(Foto: Heckenberger)

Saalbach
(Foto: Heckenberger)

Zell am See - výstup na sněžnicích

(foto: Welberger)