Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O venkově, dětech a vších

S Davidem Kollerem jsme dlouhodobí kolegové a někdejší sousedé. Mám pocit, že se dodnes rádi vidíme. Proto jsme ani v rozhovoru nepředstírali vykání.

 

 

Pořád ještě žiješ v Mikulově?

Jsem takovej celoživotní cestovatel, ale poslední dobou se snažím bejt nejvíc tam. Už proto, že tam mám děti, dohlížím na jejich zdárnej vývoj, takže musím bejt po ruce.

Kde jste byli na dovolené?

Několik let jsem úplně zapomněl, že bych si měl dát v létě volno, tak jsem si vzal letos hned tři neděle a jeli jsme na blind do Portugalska.

Autem?
Trochu jsem to neodhadl, protože tři tisíce kiláků je fakt dost. Dojeli jsme na místo po třech dnech, sehnal jsem tam českou agenturu, a bylo to výborný. Pobývali jsme na západním pobřeží pod Lisabonem, kde je to krásný, čistý, je tam, řekl bych, levněji než tady a lidi jsou v pohodě. Všichni navíc mluví anglicky. Nazpátek jsme to vzali přes Alpy a podívali se na pár dní do hor, takže jsme měli konečně pořádný prázdniny.

Jaký jste měli program u moře?

Surfing, kterej jsme se tam jeli učit. Kluci na prkno rovnou naskočili, kdežto já jsem zjistil, že příště, abych se mohl víc zapojit, budu muset shodit cejchu, protože jeden ze základních úkonů, aby ses postavil, je, že musíš pod sebou co nejrychleji podsunout nohu, a čím větší máš břicho, tím to jde hůř (smích).

Ten sport mi přijde nedostižný.

Je těžkej, ale mně přišlo vtipný, že mladý, jak jsou pořád v obležení ipadů, mají najednou jinej zájem. Prkno je vratký, následuje vlna za vlnou, protože dost fouká, musíš mít neopren, jelikož má voda šestnáct stupňů… Bylo to příjemně vzrušující.

V zimě lyžujete?

Děti jezdí na všem. Mě baví běžky, ale nemám parťáka. Kopec, jako oni, sjedu taky, dejme tomu šedesátkou, ale v okamžiku, kdy kolem mě projede nějakej šílenec osmdesátkou, mám trochu strach.

Pořád ještě doma vaříš?

Přece nebudu jíst jenom po hospodách?! (úsměv)

Jaký máš repertoár?

Něco doma vždycky najdu, nebo si něco koupím, a udělám to z toho. Hodně improvizuju.

Jsi dobrej.

Jak to můžeš vědět, když jsi ode mě nic nejedl? (smích)

Ale děti to jedly, ne?

Na ně musíš bejt opatrnej, protože nerady zkouší nový věci. Pro ně mám vždycky připravený pesto - pastu z bazalky, piniových oříšků a olivovýho oleje, který rozmíchám v těstovinách a tím jim trochu zacpu pusu (úsměv).

Moje děti chtěly v určitém věku pořád hranolky.

Ty nedělám. Koupím kus masa, opeču brambory a to jim stačí. Anebo udělám z toho, co je, salát. Z paprik, rajčat, okurek. Teď je rajčatová sezona. Zrovna dneska jsem jich vezl do Prahy celou přepravku a rozdal je kámošům. Na tebe už nezbylo. Až pojedu na autorizaci, přivezu ti čerstvý brambory, jestli chceš.

Jasně. Vypadáš spokojeně. Na venkově se žije pomaleji než v Praze, viď?

Je tu menší stres. Všude chodím pěšky nebo jezdím na kole.

 

Co tě naposledy pobavilo?
Když jsem vyjel na dovolenou, zjistil jsem, že mají moje děti vši, takže jsem je tři dny odvšivoval.

Jak jsi na to přišel?

Hned první den jsem si s hrůzou všiml, že se tomu mladšímu hejbá hlava (smích). Všichni účastníci zájezdu se museli podrobit ozdravný kúře. Kdybys viděl, jak se můj menší syn, kterej si zakládal na tom, že má háro (dlouhé vlasy), tvářil, když jsem mu půlku vlasů sundal. On se všem chlubil tím, že se nikdy nečesal, protože má dredy. Hrůza. A teď, když jsem mu vystřihl poslední dred z hlavy, koukal, jak se sám od sebe pohybuje (úsměv). To se nám dvěma, který máme stejnej „účes“ a zřejmě i holiče, nemůže stát (smích).

Kde jste sehnali přípravek, kterým jste se vší zbavili?

Na to už jsou dnes super prostředky, který jsou k dostání po celý Evropě. Museli jsme ale taky vyčistit auto a všechny věci vyprat.

To je slušná komplikace.

Už je to pryč. Později mi psaly děti z tábora, kam jsem je nechtěl pustit, protože si musely dát ten šampon na hlavu ještě podruhý.

Proč podruhý?

Všechny hnidy napoprvý nezabiješ a po deseti dnech se ještě vylíhnou ty, který přežily, takže je musíš zlikvidovat. Doufám, že to kluci provedli a na táboře nezanechali žádný kokony (úsměv).

Ty jsi někdy měl vši?

Na základce. Ty ne? (smích)

 

 

David Koller
+ Narodil se 27. 9. 1960 v Praze, nyní žije v Mikulově a Praze
+ V letech 1987-2005 a 2014 až dosud skupina Lucie, kromě toho Kollerband, v němž bubnuje i jeho syn Adam (30)
+ Mimo Adama má i Benjamina (11) a Nikolu (9)
 

Autor: Vašek Vašák | pátek 7.4.2017 11:56 | karma článku: 22,53 | přečteno: 635x
  • Další články autora

Vašek Vašák

Tragicky vykoupená genialita

Životopisný román Já, Vincent je strhující a poctivé dílo. Spisovatel, scenárista a herec Jiří Žák ho „vyseděl“ mnohaletým studiem reálií, malířovými dopisy i událostmi, které postavil van Goghovi život do cesty.

8.12.2020 v 15:57 | Karma: 10,97 | Přečteno: 357x | Diskuse| Poezie a próza

Vašek Vašák

Taxmeni 50 let

Původně hráli něco mezi bluegrassem a folkem, pak moderní i military country. Od okamžiku, kdy se sešli poprvé, uplynulo padesát let!

12.8.2020 v 8:55 | Karma: 17,61 | Přečteno: 565x | Společnost

Vašek Vašák

Lustig znamená veselý

Hana Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga, přežila Terezín, Osvětim i Mauthausen a dnes, ač téměř pětadevadesátiletá, o svých zážitcích vypráví.

22.4.2019 v 13:05 | Karma: 19,32 | Přečteno: 423x | Kultura

Vašek Vašák

S nemocí se nebojuje

Petru Hanáčkovi oznámili lékaři, že má rakovinu. Bylo mu pětačtyřicet let. On však odmítl devastující operaci, a za pomoci své manželky Martiny se rozhodl vyléčit se.

26.11.2018 v 19:54 | Karma: 29,91 | Přečteno: 2774x | Diskuse| Společnost

Vašek Vašák

Fanoušci musejí být šílení

S Tour de France mám trochu problém. Na jedné straně obdivuju umění jezdců, na druhé straně moc nevěřím, že ho dosahují bez podpůrných prostředků. Nejvíc mě ale irituje chování diváků a nechápu, proč ho pořadatelé tolerují.

25.7.2018 v 15:40 | Karma: 20,08 | Přečteno: 886x | Diskuse| Sport
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Město duchů Kirjat Šmona. Ostřelovaný sever Izraele, o němž se nemluví

23. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Domy zničené raketami a dělostřeleckými granáty, žáci, kteří nemohou složit maturitu, požáry...

Rajchl má sponzory, kteří o darech nic nevědí. Pokud jdou vůbec dohledat

23. června 2024

Premium Strany a koalice musely tři dny před evropskými volbami zveřejnit na svých webových stránkách...

Prach bitvy opláchl v Suezu, jeho fotka stvrdila bleskový triumf Izraele

23. června 2024

Seriál Izraelský voják s tmavýma očima a zářivým úsměvem se stal ze dne na den hrdinou svého národa....

Egypt odebral licence 16 firmám kvůli pouti do Mekky, klienti měli běžná víza

22. června 2024  21:50

Egyptský premiér Mustafá Madbúlí v sobotu nařídil, aby bylo zbaveno licence šestnáct cestovních...

Karban a Karban, s.r.o.
Řidič/ka dodávky/skladník

Karban a Karban, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 36 500 - 40 000 Kč

  • Počet článků 90
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1214x
Jsem hudebník, novinář a (s prominutím) spisovatel. Vystudoval jsem SPŠE Hořovice a Lidovou konzervatoř (dnešní Konzervatoř J.Ježka) - obor zpěv a skladba. Tři roky jsem byl projektantem, pak (vlastně až dodnes) muzikantem. Napsal jsem řadu písní pro naše přední zpěváky (V. Špinarová, H. Zagorová. J. Korn ad.), mé album Masky se stalo exponátem Muzea Vl. Vysockého v polském Koszalinu. Zkomponoval jsem hudbu k několika americkým filmům (Stockholm Syndrome, Goreality, Pill Word, Jesus Now). Jako interpret jsem vystupoval 10 let v asi tisíci představeních dvojice Šíp – Uhlíř, zpíval jsem i s několika skupinami. Do nedávna jsem byl kapelníkem legendárního undergroundového "sdružení" Aktual (ke spolupráci s M. Knížákem mě přivedl textař Z. Rytíř). Od roku 1991 jsem i novinářem. Byl jsem redaktorem Xantypy, Týdeníku Televize, šéfredaktorem hudebního internetového časopisu www.make.cd. Psal jsem (event. píšu) do Mladého světa, Ahoje na sobotu, Reflexu, Koktejlu, Time In, Sportu, Receptáře, Xantypy atd. Vyšlo mi 7 knih (do dalších jsem přispěl), Pouť za černým Kristem obdržela cenu M. Ivanova za Knihu literatury faktu 2005-07.