Ivan Mládek je nejen muzikant a komik, ale i absolvent strojní průmyslovky a inženýr ekonomie. A rád mluví (vážně) do politiky.
Honoráře byly za socialismu směšné, ale muzikanti byli rádi, že se jim podařilo vymknout se ze socialistického pracovního procesu a mohli se živit svým koníčkem. Žádné schůze, žádné průvody, žádná buzerace. Dnes jsou komedianti většinou levicoví. Jsou jako bývalí ‚jézeďáci‘, kteří dnes pláčou po socialismu s levnějším bůčkem a zaručeným výdělkem. Nechápu, proč umělci na Letenské pláni tenkrát cinkali klíči! Vlastně vím. Chtěli kapitalismus, ale pro sebe dál socialismus.
Sociální jistoty jsou největší brzdou prosperity. Jedině sociální nejistota žene lidstvo dopředu. Něco jiného je poskytování důstojných sociálních jistot starým a nemocným, ale na tak drahý špás umí vydělat zase jen prosperující kapitalismus.
Mám obavu, že lid zase levici skočí na sliby a ta po vítězství ve volbách demotivuje tu část produktivního obyvatelstva, která je jediná schopná státu vydělat na důchody, zdravotnictví a pomoc sociálně slabým. Voliči z naivity nebo závisti volbou levice seberou těm snaživým vítr z plachet a pak na to sami doplatí. Podle mě bude už jenom hůř.
Politiky bych do odborných funkcí vůbec nepouštěl. Pak se jim musí radit. Politik by měla být jen mediální výřečná a sympatická figurka, která by měla za úkol získat pro svůj politický směr voliče. Vítězná strana by si pak podle svého gusta vybírala své odborníky - prosím, klidně sympatizanty své strany. Ale to je utopie. Většina politiků se dává na politiku právě kvůli lukrativním funkcím.
(část mého článku, který vyšel v roce 2009 v ekonomickém časopise Finmag)
