Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Česká závist je nezničitelná

Česká šlechta po sobě zanechala řadu hradů, zámků a paláců a také příkladů slušnosti, vlastenectví a statečnosti. Po roce 1989 se většinou na svá sídla vrátila a snažila se uvést své majetky do původní krásy.

 

Jak přijít o tituly

Po pádu mocnářství se nová republika dívala na šlechtu jako na něco, co vlastně nepotřebuje. Už v prosinci 1918 přijalo Národní shromáždění zákon o zrušení jejich titulů a vyznamenání (což ale nebyl v Evropě ojedinělý krok). Za jeho porušení hrozila (zvláště později) peněžitá pokuta, ba dokonce vězení! Skutečnou ránou však byla až pozemková reforma. Nebyla sice zaměřená jen proti šlechtě, ale i tak ji citelně zasáhla. „Veřejné mínění bylo směřováno k tomu, aby vidělo šlechtu jako cizorodý prvek v národním tělese. Jako někoho, kdo je potomkem pobělohorských kořistníků,“ postěžoval si Karel Schwarzenberg.

 

Loajální s stateční
Svůj vztah k naší zemi dokázala šlechta zejména v dobách nejtěžších. Prvním důkazem byl akt loajality (napsaný otcem dnešního politika Karlem VI. Schwarzenbergem), který přednesl v září 1938 prezidentu Benešovi za účasti devětašedesáti představitelů předních rodů doyen František Kinský. Pán na Hluboké, Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu, který ho podepsat nemohl, alespoň přispěl jedním milionem korun na urychlené dobudování hraničních pevností. V roce 1939 se odebrala šlechta za prezidentem (tentokrát Háchou) znova. Její velmi odvážné prohlášení končilo slovy: „Vycházejíce z přesvědčení o jednotě našeho národa a zejména o tom, že potomci někdejších spolutvůrců a nositelů české státnosti ještě mohou svému národu a své vlasti za všech poměrů platně sloužiti, chceme se vždy a za všech okolností hlásiti k českému národu.“

 

Heydrichovy krádeže

Manifest vznikl poté, kdy se začali nacisté ohánět pokřivenou premisou, že každá šlechta je vlastně germánská, takže i ta naše patří k německému národu. Za podpis pod manifestem se šlechta dočkala (z přímého popudu Reinharda Heydricha) vyhlášení vnucené správy nad svými majetky či dokonce konfiskace. Samozřejmě, že i mezi ní se našli takoví, kteří se přihlásili k Němcům (někteří ovšem nedobrovolně), ale většina se za války chovala jako praví vlastenci. A také na to doplatili. Někteří i životem.
 

Emigranti

Hned po válce se reprezentace české šlechty pokusila o audienci u prezidenta Beneše, aby mu velmi slušnou formou připomněla své předešlé postoje. Ten ji ale nepřijal. Naopak následovaly prezidentské dekrety, které její část přímo postihly. Vše směřovalo k únoru 1948, otevřenému pronásledování a nové konfiskaci majetků. Příslušníci nejslavnějších rodin, spřízněných s evropskými královskými rody, opouštěli republiku v dobytčácích nebo se plížili s kufry přes hranice jako lumpové. Ve svobodném světě pak začínali prakticky od nuly. Ti, kteří nestihli odejít, nebo jejich vlastenectví převážilo nad realitou, byli zatlačeni těmi, kteří se chopili moci, až na samé společenské dno.

 

Návraty

Po listopadu ´89 byla nucena česká šlechta znovu bojovat. Tentokrát o navrácení svých bývalých majetků (což bylo a je provázeno i nesmyslnou závistí). Některým se to po letech souzení a handrkování podařilo, jiným jen napůl (mobiliář několika zámků – včetně výtvarných děl, na nichž jsou vyobrazeni oni sami - dodnes okupují památkové úřady). Našli se i takoví, kteří boj s úředním šimlem vzdali. Ti, kteří byli úspěšní, se pustili do oprav svých rodových sídel s nadšením, nehledě na svůj vysoký věk. Řada hradů a zámků se už tedy zase skví ve své původní kráse, ačkoli některé kroky předešlých „vlastníků“ byly nevratné. Doufejme jen, že doba bezpráví, státem řízených krádeží a chátrajících staveb, dokládajících naši slavnou minulost, je nenávratně pryč. 

 

 

 

 

 

 

Autor: Vašek Vašák | pondělí 28.9.2015 10:22 | karma článku: 24,93 | přečteno: 1502x
  • Další články autora

Vašek Vašák

Tragicky vykoupená genialita

Životopisný román Já, Vincent je strhující a poctivé dílo. Spisovatel, scenárista a herec Jiří Žák ho „vyseděl“ mnohaletým studiem reálií, malířovými dopisy i událostmi, které postavil van Goghovi život do cesty.

8.12.2020 v 15:57 | Karma: 10,97 | Přečteno: 356x | Diskuse| Poezie a próza

Vašek Vašák

Taxmeni 50 let

Původně hráli něco mezi bluegrassem a folkem, pak moderní i military country. Od okamžiku, kdy se sešli poprvé, uplynulo padesát let!

12.8.2020 v 8:55 | Karma: 17,61 | Přečteno: 563x | Společnost

Vašek Vašák

Lustig znamená veselý

Hana Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga, přežila Terezín, Osvětim i Mauthausen a dnes, ač téměř pětadevadesátiletá, o svých zážitcích vypráví.

22.4.2019 v 13:05 | Karma: 19,32 | Přečteno: 422x | Kultura

Vašek Vašák

S nemocí se nebojuje

Petru Hanáčkovi oznámili lékaři, že má rakovinu. Bylo mu pětačtyřicet let. On však odmítl devastující operaci, a za pomoci své manželky Martiny se rozhodl vyléčit se.

26.11.2018 v 19:54 | Karma: 29,91 | Přečteno: 2772x | Diskuse| Společnost

Vašek Vašák

Fanoušci musejí být šílení

S Tour de France mám trochu problém. Na jedné straně obdivuju umění jezdců, na druhé straně moc nevěřím, že ho dosahují bez podpůrných prostředků. Nejvíc mě ale irituje chování diváků a nechápu, proč ho pořadatelé tolerují.

25.7.2018 v 15:40 | Karma: 20,08 | Přečteno: 885x | Diskuse| Sport
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Zákon proti úhynu ryb. Všechny trubky svedené do řek se budou zapisovat

2. června 2024

Premium Rybáři si všimnou úhynu ryb v řece. Hasiči, zatímco havárii likvidují, na webové aplikaci vidí,...

Náš Den D. Jak se Čechoslováci v srdci Francie postavili divizi SS

2. června 2024

Premium Byla to nerovná bitva. Proti hrstce partyzánů stála elitní německá divize SS Das Reich na tancích...

Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“

1. června 2024  20:18

Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...

Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu

1. června 2024  20:09

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...

Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.
Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.

Každá budoucí maminka se snaží zajistit pro své miminko jen to nejlepší. GS Mamavit je komplexní multivitaminový doplněk, který je speciálně...

  • Počet článků 90
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1213x
Jsem hudebník, novinář a (s prominutím) spisovatel. Vystudoval jsem SPŠE Hořovice a Lidovou konzervatoř (dnešní Konzervatoř J.Ježka) - obor zpěv a skladba. Tři roky jsem byl projektantem, pak (vlastně až dodnes) muzikantem. Napsal jsem řadu písní pro naše přední zpěváky (V. Špinarová, H. Zagorová. J. Korn ad.), mé album Masky se stalo exponátem Muzea Vl. Vysockého v polském Koszalinu. Zkomponoval jsem hudbu k několika americkým filmům (Stockholm Syndrome, Goreality, Pill Word, Jesus Now). Jako interpret jsem vystupoval 10 let v asi tisíci představeních dvojice Šíp – Uhlíř, zpíval jsem i s několika skupinami. Do nedávna jsem byl kapelníkem legendárního undergroundového "sdružení" Aktual (ke spolupráci s M. Knížákem mě přivedl textař Z. Rytíř). Od roku 1991 jsem i novinářem. Byl jsem redaktorem Xantypy, Týdeníku Televize, šéfredaktorem hudebního internetového časopisu www.make.cd. Psal jsem (event. píšu) do Mladého světa, Ahoje na sobotu, Reflexu, Koktejlu, Time In, Sportu, Receptáře, Xantypy atd. Vyšlo mi 7 knih (do dalších jsem přispěl), Pouť za černým Kristem obdržela cenu M. Ivanova za Knihu literatury faktu 2005-07.