Vlast jinak..

Vlast, do níž se narodíš, si nevybereš a neovlivníš ani, kam se narodíš. Já uzřel světlo světa ve státě se jménem Česko-Slovensko a nežil jsem v něm ani měsíc a byl z něj Protektorát Čechy a Morava jako součást Velkoněmecké říše.  

Do první třídy mne dovlekli - táto, mámo, dík! - po válce už zase v Československu a školákovi teprve postupně docházelo, jaké hrůzy nás minuly a co jsme přežili pod "ochranou" šíleného chlápka s patkou a knírem, co rád zabíjel, a to sice ne osobně, ale z pozice vůdce a inspirátora v měřítku přímo kontinentálním a v počtech milionových..

Jakž takž uvědoměle jsem vnímal až samotný závěr osvobozovacích bojů s bombami padajícími nepříjemně blízko a den dva nato odchodem náhle schlíplých vojclů wehrmachtu pryč z města na Hané podél zdí domů a už vůbec ne parádemaršem středem ulice za virblu bubnů..V jiném bytu a v jiném městě o rok později jsem mezi nábytkem a vůbec krámy, co zbyly po odsunutých Němcích, našel atlas (odtud má záliba v mapách) se zakreslenými obrysy států Evropy, jak vyhlížely, když moc III. říše  a jejího vůdce vrcholila. Vzal jsem si tehdy - dobře pamatuji - tužku a pilně a natlusto překresloval hranice zemí do podob už poválečných. Vyřádil jsem se na těch mapách v bezpečí domova dosyta a s pocitem, že je to za námi a že se mi (nám) nemůže nic stát..
 

Nyní o mnoho let později už v penzi (bídák čas pokročil) si čítám opět v bezpečí a teple domova po kouskách v knížce Otčina od britského autora Roberta Harrise. Je to románová fikce situovaná do Německa z roku 1974 a vše je tam v Evropě jinak. Hitler žije a chystá se monstrózní oslava jeho 75. narozenin. Nacistické Německo zvítězilo ve válce a zatlačilo bojovníky rudé armády za Ural, kde rozptýleni v nekonečnu sibiřských plání vedou partyzánskou válku..

Z přímo obsazených zemí je tu nadále Protektorát Čechy a Morava, víc na východ se nachází nově utvořený Reichskommissariat Ostland, pak Ukraine, Kaukaassus, Moskowien a na západě Mosseland, Westmark, Ostmark. Zbytek Evropy vítězové nahnali do jakéhosi nedobrovolného  evropského hospodářského i politického společenství (Francii, Portugalsko, Španělsko, Irsko, Velkou Británii, Belgii, Nizozemí, Itálii, Dánsko, Norsko, Švédsko). 

Uskutečnily se i megalomanské  plány diletantského výtvarníka Hitlera a jeho dvorního architekta Alberta Speera. Středem Berlína se táhne 5 km dlouhá a 120 m široká třída Vítězství začínající Braniborskou bránou o výšce 25m a z druhé strany zakončená Velkou síní pro 150000 účastníků s výškou 300m..
 

Já v tom čase (vracím se do reality) v roce 1974 pomalu uzavíral čtvrtý ročník vejšky a těšil se na prázdniny..

S vítězným Hitlerem naživu a u moci by vše s mou vlastí, mou otčinou, a jistě i se mnou bylo jinak.

Jak?

Na to moje fantazie nestačí a raději nedomýšlet..