Ach léto, jak jsi krátké...

Jak vše krásné. Škaredé věci se táhnou a hned tak nemizí - jako třeba COVID19..

Léto a balkony jsou rozmarné. Z doby mládí jsem vypozoroval zajímavost. Se zvyšujícími se teplotami - se snižuje mravnost ! Potvrdil jsem si objevem záhadností stavby, ženských těl. Zejména pak na vesnických zábavách, nejlépe v přírodě ! Rozmarné léto, samo prokázalo, že bílé kalhoty pro pobyt mezi topoly - Moc praktické nebyly ! Ty se lépe hodily právě na ten balkon, k očítání veršů, např. Josefa Topola ... !

K létu patří voda ! Stříbrný vítr z topolí, mne vždy dovedl k jezu ! Magické místo, Viktorka, zřejmě taky chodila k bezu. Právě sem, si cílenou náhodou - někoho vedu. Vzpomínám, přítomna kdysi dívka Jana, to ještě nebyla vdaná ! O Karnole Krnov, ani nemluvě - dobrá budovatelská hesla - "Přes den s nitkou - večer zase - s Jitkou" ... !

Když tak nad tím přemýšlím - Mládí v jupě a pak na blogu voloviny, vzpomínkově vymýšlím ! Dříve, jsem léto strávil s jasným cílem ! Dnes zase dumu, jak se ochránit před bacilem ? No prostě říkám - "Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným" ! Moc rozmarné, to nebylo ! (I tak se mi to líbilo) ...

Dík za obsáhlou reakci plnou vzpomínek. Kdo se jim ubrání, já tedy ne..