Poprvé nevoličem..

Mladší dcera mi v neznámém terénu káravě říkávala, abych buzolil. Učinil jsem, a tak jsme ( já, žena a dvě dcery) pod mým vedením s buzolou a mapou vesele bloudili. K nějakému cíli jsme ovšem vždy došli a nakonec byli spokojeni..

..s tím, jak se nám zase vydařil rodinný výlet.

Do europarlamentu jsem o víkendu nevolil (žena rovněž) a stalo se poprvé od sixties čili šedesátek, že jsem nešel k volbám. Připadá mi to, jako bych přestal buzolit (ostatně nikdo z rodiny mne k tomu už ani nevybízí). 

Každá z dcer však má svou buzolu i mapu speciál a někam podle nich i sebe kráčejí. Ve spleti cestiček, co vedou odněkud někam, případně nikam, jsou jakž takž orientovány.

Já (80) se už jen rozhlížím po krajině a říkám si, je krásná.

A nikam pryč nejdu.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Vargulič | pondělí 27.5.2019 8:17 | karma článku: 10,83 | přečteno: 273x
  • Další články autora

Jan Vargulič

Jehla hledačka

17.3.2021 v 8:27 | Karma: 17,16

Jan Vargulič

Četná pozorování

9.3.2021 v 8:19 | Karma: 9,51

Jan Vargulič

Registrovanej

25.1.2021 v 8:55 | Karma: 13,05

Jan Vargulič

Ach, léto

16.12.2020 v 7:34 | Karma: 12,16

Jan Vargulič

Pěkné okamžiky

30.11.2020 v 9:57 | Karma: 12,05