Adventní čas má své zuby..

Ten krásný a k smířlivému rozjímání vybízející adventní čas! Říkal jsem si dnes mezi 9,00 a 9,30 skoro leže na zubařském křesle a na vše kolem (nebylo toho zas tak moc) jsem koukal s otevřenou pusou a vyvalenýma očima.

Dávali mi do ní něco - a dokonce grátis -, co nebylo původně moje (amalgám,cement) a co mělo zpevnit mé životní postoje a umožnit mi  kousat kolem sebe. Být prostě zase trochu nebezpečný okolí. Zejména tomu, co se mi doma předloží na talíři..A vést třeba kousavé řeči nebo mít občas kousavé poznámky. Taky se ale držet zuby nehty příležitostí, jež se neopakují, a třeba i života, jenž pořád běží. A cokoliv nepříjemného - je toho plno - skousnout a pak třeba vyplivnout někam daleko..

Mimochodem - má zubatá, až se zakousne, vůbec v pořádku chrup?

Menší vada by nevadila..

Ani někam založená a vlastně ztracená zubní náhrada..