Australské školství mě stále překvapuje. Ale i neustále zaměstnává. Neuběhne ani jeden týden, abych nemusela pro svého prvňáčka do výuky něco nachystat, připravit, vymyslet nebo dokonce uvařit.
V týdnu, kdy malí školáci probírali písmeno P, se paní učitelka rozhodla uspořádat pro svou třídu párty. Párty je konec konců také na p. Měla být ale v kostýmech. Děti se měly převléci za něco, co začíná na p. A navíc měly z domu přinést pohoštění pro ostatní, co také začíná na p. No prostě teorie převedená do praxe. Ovšem také práce pro rodiče, na které padne úkol vymýšlení kostýmu, šití a vaření.
Nakonec šel můj studentík za pilota. Konec konců máme to v rodině. Po domácku ušitý kostým dala dohromady babička. Uniformu pilota k dispozici nemáme. Lépe řečeno máme, leč v Česku.
Ale co za jídlo? Po zralé úvaze jsme připravily naše české palačinky (pancakes) s jahodovou marmeládou. Udělaly jsme jich dost pro všechny děti a přidaly i několik do rezervy. Ovšem přece jenom jsme trochu počítaly s tím, že to tam asi nebude nejvyhledávanější jídlo. Australské palačinky jsou jiné, malé a tlusté, spíše jako naše lívance. Navrství se na sebe a polejou se javorovým sirupem nebo čokoládovou polevou. A někdy se ozdobí drobným ovocem.
Naše české palačinky určené pro třídu malých dětí byly naopak velké jako talíř, předpisově tenoučké a s tlustou vrstvou marmelády. Zamotaly jsme je do ruliček, naservírovaly na talíř a překryly fólií, aby neokoraly.
Párty byla velmi úspěšná. Vím to ze školního newsletteru, který škola pravidelně vydává a každý týden ho zasílá mailem. Zúčastnilo se jí několik krásných princezen, jeden pilot, dva piráti, jeden policista, dva instalatéři (plumber) a i jeden tučňák (penguin). Dokonce přišel i pan ředitel (principal), který krátce promluvil o náročnosti svého povolání. Dále se psalo, že jeden žák přišel v pyžamu. Na přiložené fotografii nebyl. Snad usnul. Paní učitelka se převlékla za medvídka Pú.
Součástí párty byla i jakási dobrodružná hra. Spočívala v tom, že se školní domeček, který společnými silami vyrobili studenti z vyšších tříd z tvrdého kartonu a krabic, proměnil v letadlo.
To řídil "můj" pilot. Letadlo, ve kterém jako pasažéři seděli princezny, tučnák, instalatéři a ten v pyžamu, přepadli piráti. Načež probíhal tuhý boj o život. Jako zbraň posloužila plastelina. Medvídek Pú alias paní učitelka se snažil letadlo - domeček tlačit tak, aby se ubránilo náporu pirátů. A to se podařilo. Piráti byli poraženi a policista je zatknul. Nakonec pilot narazil letadlem do sloupu v suterénu a to byl konec hry.
A jaké bylo naše překvapení, když jsme se odpoledne dozvěděly, že naše palačinky byly vrcholem párty. Že jich naopak pochybělo. "Maminko, paní učitelky si jednu rozpůlily a pan ředitel si vzal celou! A nic nezbylo," podával mi štastný žáček prázdný umytý talíř.
"A co přinesly ostatní děti?" ptala jsem se já. Byla jsem zvědavá, co vymyslely ostatní maminky.
"Popcorn. Ostatní jsem neznal. Tak jsem si to pro jistotu ani nevzal. Co kdyby to nebylo dobré," odpověděl.
No byla to opravdu párty s velkým P.
A už se těšíme na příští týden, to se bere U.
