Letní prázdniny jsou v plném proudu. Austrálie, tak jako snad všechny země světa, bojuje s covidem.
Premiéři jednotlivých států tohoto svazku mají velké pravomoci a každý se snaží s co největším úsilím ochránit své občany od nákazy. Takže jednotlivé státy si zavírají podle okamžité situace hranice se sousedy a zakazují vnitrostátní cestovní ruch.
Například náš stát Queensland se může chlubit krásnými plážemi nejen na Gold coast a Sunshine coast, a proto sousedé, kteří by si tam rádi na pár dní zaletěli, tak jak byli zvyklí, samozřejmě nenesou tato omezení s úsměvem. Horší je ale určitě to, že se nemohou navzájem navštěvovat rodiny a přátelé. Všichni ale chápou, že tato opatření jsou nezbytně nutná a budou platit pouze omezenou dobu.
Za dva týdny začne nový školní rok. Školy se otevřou pro všechny žáky a studenty. Musím říct, že školy se v Qld nikdy plně nezavřely. V době nejhorší hrozby pandemie zůstaly vždy otevřené pro děti rodičů zaměstnaných v tzv. nutných profesích, jako jsou zdravotníci, záchranáři, hasiči a policisté.
Takže když se můj školák učil doma, jeho třída, ba celá jeho škola fungovala normálně. Je pravda, že ve třídách byla jen hrstka dětí, ale na tom nesešlo. Paní učitelka, paní asistentka, pan ředitel, sekretářka, ba i uklízečka a školník, ti všichni pracovali dál. A ti, co nutně potřebovali do práce, tak mohli. Protože jejich děti byly normálně ve škole. Většina žáků však měla zavedenou distanční výuku. Žádné dítě nezůstalo bez potřebného notebooku, škola měla povinnost notebooky potřebným studentům okamžitě zajistit a zapůjčit.
Brisbane, hlavní město státu Queensland, šlo do lockdownu právě nedávno. Na tři dny. Nikdo neremcal. Lidé chápali, že je to k dobru. Do Austrálie se dostal zmutovaný tzv. britský covid a to všechny poděsilo.
Austrálie uzavřela své hranice pro veškeré turisty již téměř před rokem, ale své občany, kteří se vracejí z ciziny, stále přijímá. Ti ale musí na čtrnáct dní do karantény do vládního hotelu a na své vlastní náklady, které činí asi tři tisíce dolarů.
Bohužel uklízečka v jednom z těchto karanténních hotelů se nakazila britskou variantou a přenesla to, zdá se, dál. Queenslandská premiérka spolu s ministryní zdravotnictví začaly okamžitě jednat. Vyhlásily lockdown hlavního města Brisbane. Pak nařídily povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách a dodržovat rozestupy mezi lidmi. Je potěšující, že roušky nemusí nosit děti do 12 let a občané s nějakými zdravotními problémy.
Brisbane jsme navštívili před Vánocemi. Chtěli jsme si užít vánoční atmosféru. Tedy alespoň co to jde v australských podmínkách parného léta, amerického kýče, santaclausovské tradice a všeobecného konzumu. Se slavnostním, téměř kouzelným adventním časem s poselstvím naděje, lásky a dobra se tu jen těžko setkáte.
Covidová opatření, ač se tu případy počítaly pouze na jednotky či desítky, jsou všudypřítomná. Je vypočítán omezený počet návštěvníků na metry čtvereční. Jak vevnitř, tak venku, třeba i při video projekci na radnici v centru města na hlavním náměstí.
V každém obchodě nebo zařízení je k dispozici hned u vchodu lahvička s dezinfekcí.
Samozřejmostí je omezení počtu lidí ve vnitřních prostorách, jako například v muzeích. Vstupenky je potřeba zakoupit přes internet předem a na konkrétní datum a hodinu. Tak jsme se tedy mohli dostat například do technického muzea, galerie, do planetária, na vánoční program v amfiteátru apod.
Lidé bez vstupenek nebyli vpuštěni dovnitř. Veškerá tato zařízení tak mohla zůstat otevřená. Muzea, výstavy, knihovny, zoologické zahrady.
Stejně tak to platí pro restaurace, bary, kavárny apod. Například my jsme udělali dětem radost návštěvou McDonalda. Ale museli jsme se vejít v tu chvíli do povoleného počtu návštěvníků a usadit se u vyhrazeného stolku, který ještě přímo před námi vydezinfikovali. Kvůli trasování jsem jako všude jinde musela vyplnit své osobní a kontaktní údaje do jejich databáze na tabletu.
Je evidentní, že lidé jsou poslušní a své vládě důvěřují. A nutno říct, že opatření jsou logická a nemění se ze dne na den. Obě ženy číslo jedna (premiérka a ministryně zdravotnictví) vystupují přesvědčivě a informace se svými spoluobčany sdílejí otevřeně a jasně.
