Svoboda.

Když jsem byla malá holka, chodila jsem v létě v trenýrkách po starším bratrovi.Ne, že by si rodiče nemohli dovolit koupit mi plavky, ale nepřipadalo jim to důležité.Moje nahota, byla přirozená a já ji vnímala jako něco normálního.Teprve později, když jsem prohlížela fotografie z dětství a zahlédla jsem se tam v šesti letech stále v bratrových trenýrkách, přistihla jsem se při myšlence, že jsem nebyla normální já, nebo moji rodiče.V dnešní době, kdy je docela běžné, že malé sotva tříleté holčičky vlastní plavky, udivuje mě, jak se ta doba změnila.Otázkou je, zda je to dobře nebo špatně. Na tak sešroubovanou dobu ve které jsem vyrůstala já, se dělila populace na děti a na dospělé.Dospělým se člověk stával v okamžiku, kdy jeho nahota začala popuzovat okolí.Na některé věci jsme nebyli dospělí nikdy, jako například na to, dívat se na film s hvězdičkou nebo poslouchat hovory těch více dospělých. Pravdou však zůstává, že si člověk užil více dětských let, protože se nemusel stydět a schovávat své nevinné tělíčko a tím byl svobodnější. Dnes, kdy na každém rohu číhá pedofil a strach rodičů z nahoty vlastních dětí, aby nebyli označeni za úchylné, je nutí oblékat děti do plaveček a plavek, se stáváme štvanci.Také příroda určuje normy, protože lidstvo se postaralo o to, že už neplatí: „ Kam chodí slunce, nechodí lékař,“ ale naopak.Ozónová díra a jiné výdobytky civilizace nás ohrožují. Ptám se tedy sama sebe, ale i vás, jak to vnímáte, jaké k tomu zaujímáte stanovisko. Otázka zní. Byli jsme svobodnější tehdy nebo dnes?