První díl mapující dění v oblasti energetického využití vodíku. Subjektivní výběr zpráv a zajímavostí.
Konference OSN o změně klimatu 2023 v Dubaji
V klíčovém právním dokumentu ze summitu COP28 se mezinárodní lídři shodli na výzvě k urychlení nízkouhlíkové výroby vodíku. Produkce nízkouhlíkového vodíku by měla být urychlena spolu s obnovitelnými zdroji, jadernou energií a zachycováním a ukládáním uhlíku (CCS), aby byly splněny celosvětově dohodnuté cíle udržet oteplování klimatu pod 2 °C. Je to poprvé, kdy byla výroba vodíku s nízkým obsahem uhlíku specificky označena jako opatření ke zmírnění klimatu v právních dokumentech na úrovni COP. To znamená, že vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů nebo jiných „nízkouhlíkových“ cest, jako je jaderná energetika a CCS, je celosvětově uznáván. jako součást řešení globálního oteplování.
Komentář: Hurá a pusťme se do stavby jaderných elektráren.
Globální nasazení elektrolyzérů v projektech zeleného vodíku konečně překonalo hranici gigawattu
Podle nové zprávy Hydrogen Councilu vzrostlo za poslední rok o 60 % na 1,1 GW. To představuje zhruba 150.000 tun zeleného vodíku ročně ve srovnání s roční kapacitou 710.000 tun „nízkouhlíkového“ vodíku. Čína nainstalovala 610 MW elektrolyzérů – včetně druhého největšího zařízení na výrobu zeleného vodíku na světě, projektu Ningxia. Na společném druhém místě jsou Německo a USA, každý s 60 MW, následované Španělskem, Tchaj-wanem, Švédskem a Kanadou, každý s cca 20 MW. Nicméně dalších 12 GW projektů elektrolýzy dosáhlo konečného investičního rozhodnutí, což představuje 1,3 milionu tun zeleného vodíku. Zhruba 7 GW z této kapacity je v Číně, 2 GW na Středním východě a 2 GW v USA a Evropě.
Komentář: Čína chce být vodíkovým leadrem, přestože má k dispozici lacinější zdroje.
Čínské vodíkové elektrolyzéry jsou dvakrát až pětkrát levnější než západní stroje.
V otevřeném tendru Energy China zvítězilo 11 čínských výrobců s nabídkami na alkalické elektrolyzéry o výkonu 5 MW v průměrné ceně kolem 7,5 milionu jenů (1,05 milionu USD) za kus (210.000 USD za MW). Současně 5 čínských výrobců bylo vybráno pro své stroje PEM o výkonu 1 MW, z nichž každý stál v průměru asi 5,67 milionu jenů (630.000 USD). Jaké jsou tyto ceny v porovnání se západními elektrolyzéry? Odborné odhady uvádějí průměrné náklady na alkalické elektrolyzéry 700.000 až 1,1 mil. USD za MW, tedy přibližně třikrát až pětkrát vyšší než průměrných 210 000 USD za MW v tendru. A průměrná cena elektrolyzérů PEM je odhadována na 1,2–2 mil. USD za MW (více než dvojnásobek průměrných 630 000 USD za MW v čínské aukci).
Komentář: Mezinárodní energetická agentura uvádí, že současná průměrná cena alkalických elektrolyzérů je 0,5–1,4 mil. USD/MW (11,25-31,50 mil. Kč), a PEM 1,1–1,8 mil. USD /MW (24,75-40,50 mil. Kč).
Británie přiděluje v prvním aukčním kole více než 2 miliardy liber dotací na 11 projektů zeleného vodíku.
Celkem 125 MW projektů obdrží podporu asi 12 USD za vyrobený kg vodíku po dobu 15 let. Developeři začnou dostávat tyto dotace až poté, co projekty začnou vyrábět vodík, ale na podporu jejich výstavby již bylo přiděleno více než 90 milionů liber ze samostatného fondu Net Zero Hydrogen.
Současně Británie zrušila kontroverzní program testování vodíkového vytápění v 1800 nemovitostech v Redcar na severovýchodě Anglie s odkazem na nedostatek adekvátních nízkouhlíkových dodávek vodíku. Zrušení bylo iniciováno protesty aktivistů a místních obyvatel.
Současně Britská vláda nabídne podporu míšení vodíku v plynárenské síti v případech, kdy může míchání podpořit produkci H2. Podpora se soustředí na použití přimíchávání vodíku jako prostředku k zajištění odběratelů pro vznikající nízkouhlíkové vodíkové projekty.
Komentář: Británie sice upouští od používání zemního plynu, ale jasnou cestu hledá obtížně.
Francouzský prezident Macron ve svém projevu řekl, že Francie má výhodu díky své strategii výroby nízkouhlíkového vodíku z jaderné energie.
„Žádná země nebude schopna vyrábět skutečně konkurenceschopný nízkouhlíkový vodík, pokud bude mít pouze obnovitelné zdroje,“ uvedl.
Komentář: Dobrá zpráva i pro nás. Nezůstaneme v jaderné energetice sami.
Anglo-španělská společnost tvrdí, že by mohla těžit přirozeně se vyskytující vodík.
Těžba z obří podzemní kapsy na úpatí Pyrenejí by mohla produkovat vodík za 0,75 EUR (cca 18,- Kč) za kilogram (tedy cca 0,55 Kč/kWh). Projekt se soustřeďuje kolem starého ropného vrtu poprvé vyvrtaného v této oblasti v 60. letech 20. století, kde bylo údajně nalezeno velké množství přírodního vodíku (známého také jako bílý vodík) cca 3,6 km pod povrchem.
Komentář: Uváděná cena představuje necelou polovinu současných nákladů na výrobu šedého vodíku ze zemního plynu.
Dva roky starý čínský start-up odhalil první kamion na světě na plynový vodíkový pohon s dojezdem více než 1000 km.
Vozidlo H49 by mělo vyžadovat pouze 8 kg H2 na 100 km při cestování s plným nákladem 49 tun, a to částečně kvůli nízké hmotnosti necelých devíti tun a částečně kvůli palivovému článku, o kterém výrobce tvrdí, že je o 20 % účinnější než konkurenční. Nákladní vozidla s vodíkovými palivovými články mají dosud běžně spotřebu paliva 9–9,2 kg na 100 km. H49 má také sekundární využití pro svůj palivový článek – horká voda, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě elektřiny, se používá ve sprše a umyvadle v zadní části kabiny řidiče, což je užitečný doplněk pro cesty na dlouhé vzdálenosti.
Komentář: Zatím samozřejmě prototyp s velkolepými plány.
