Jeden z nejhorších okamžiků v životě těhotné ženy je noční jízda do porodnice v nízkých týdnech těhotenství. Pokud se ovšem objeví pravidelné předčasné stahy, krvácení či silná bolest v podbřišku, nic jiného nezbývá. Co dělat, kam jet? Volat sanitu či se do porodnice dopravit po vlastní ose?
Varování: články PPP (Proti předčasným porodům) jsou určené pro budoucí maminky - muži čtou na vlastní nebezpečí!
Julie čekala třetí dítě. První dvě těhotenství proběhla klidně, stejně jako porody v okresní nemocnici. Třetí těhotenství už tak bezproblémové nebylo, obvodní gynekolog doporuči klidový režim a upozornil na určitá rizika, ale Julie si žádné starosti nepřipouštěla. Až do sedmadvacátého týdne.
Pár dní jí nebylo dobře, cítila tlak v podbřišku a břicho jí občas nepříjemně ztvrdlo, ale to už zažila při předchozích graviditách. Když se v noci ohlásily pravidelné stahy po deseti minutách, Julie pochopila, že musí jet do nemocnice.
Vyděšený manžel odmítl řídit a zavolal na dispečink záchranné služby. Sanitka přijela brzy, s ní mladý chirurg, který se s dispečerkami dohodl na cestě do okresní nemocnice. Cesta sanitou byla nepříjemná a stahy stále četnější, proto se Julii velmi ulevilo, když dorazili na místo. Službu měl její známý lékař a Julii se ulevilo podruhé. Ale lékař ji neposlal na oddělení, jak předpokládala. Vytočil číslo krajské nemocnice a pak Julii vysvětlil, že se u ní rozbíhá porod a že místní novorozenecké oddělení je schopno postarat se o předčasně narozené děti až od 33. týdne. Vzápětí ji znovu posadili do sanitky, která se s ní vydala na další, tentokrát sedmdesát kilometrů dlouhou noční pouť. Někde v půli cesty mezi okresní nemocnicí a perinatologickým centrem, do kterého ji vezli, leželo Juliino bydliště…
Co je to perinatologické centrum
Než se vrátíme k Juliinu příběhu, povězme si, co to jsou perinatologická centra a k čemu slouží. Máme jich v republice 12, jsou zřizována při fakultních a krajských nemocnicích a mají nadstandardní přístrojové vybavení i speciální lékařské týmy. Dokáží v nich zachránit novorozence nejnižších váhových kategorií (koncentrují se zde porody od 22. týdne do 32. týdne těhotenství a ročně se tu narodí většina dětí s porodní váhou pod 1500 g). Současně poskytují centra nejvyšší možnou péči ženám s těmi nejzávažnějšími komplikacemi v těhotenství (hrozící předčasný porod, preeklampsie, těžké zánětlivé stavy a stavy spojené s poruchami srážení krve) i těm, které byly již před otěhotněním vážněji nemocné ( kardiačky, diabetičky atd.) Na perinatologická centra navazují tzv. intermediární centra, která jsou schopna postarat se o novorozence od 33. do 36. týdne těhotenství. Od 36. týdne může žena bezpečně rodit v místě svého bydliště1
Co se děje v centru
Do perinatologického centra se podařilo včas převézt i naši hypotetickou Julii. Její příběh může mít několik možných konců. Miminko se narodilo hned po převozu do centra a okamžitě se ho ujal speciální tým novorozenecké JIP. Porod se podařilo na několik dní zastavit a neonatologové měli možnost připravit nezralého novorozence na změnu prostředí ještě v těle matky. Porod se podařilo zastavit na několik týdnů a Julie porodila donošené dítě téměř v termínu. Po té noční stokilometrové projížďce to považovala téměř za zázrak.
Centrum nebo okresní nemocnice
Kam tedy jet v případě, že se objeví nějaké potíže a žena ještě nepřekročila 32. týden těhotenství? Kdo o tom rozhoduje? Jízda přímo do centra, jež může být od místa bydliště vzdálené stejně jako okresní nemocnice, těhotné ušetří jedno vyšetření a dvě třetiny cesty. Při rozbíhajícím se předčasném porodu to není zanedbatelné.
Položila jsem tuto otázku mnoha lékařům, vesměs vedoucím perinatologických center. Odpovídali všichni podobně: Zavolat záchranku, lékař zváží situaci, pravděpodobně odveze do nejbližší porodnice. Odtud potom v případě rozebíhajícího se předčasného porodu pošlou rodičku do perinatologického centra, přijede pro ni tým odborníků. Tečka.
Tento systém je jistě dobře propracovaný. Pokud je těhotenství fyziologické a ošetřující lékař u ženy nepředpokládá žádné závažnější komplikace, bylo by jistě zbytečné, aby se s každým píchnutím hnala do perinatologického centra.
Naše Julie ovšem měla těhotenství rizikové. A tady se naskýtá otázka, zda nebylo žádoucí předem ji upozornit, aby v případě jakýchkoliv vážnějších komplikací, což pravidelné stahy nepochybně jsou, jela rovnou do perinatologického centra. A kdo by ji na to měl upozornit? Pravděpodobně obvodní gynekolog. A tady je odpověď lékaře, kterému věřím:
„Pokud má žena ohrožené těhotenství, měl by ji její obvodní gynekolog v nějakém klidovém období jemně nasměrovat na nejbližší perinatologické centrum, případně ji tam i poslat na vyšetření, aby převoz do nemocnice potom nemusela řešit sama, v noci a ve zmatku. Systém je vytvořený centrálně, ale v konkrétních situacích je zapotřebí postupovat individuálně. Zase je to o lidech.“
Rady na závěr
Tato zkušenost se týká jen malého procenta těhotných. Ale pokud přeci jen máte nějaké pochybnosti, pokud vás váš gynekolog upozornil na jistá rizika a vaše těhotenství ještě nepřekročilo hranici 32. týdne, zeptejte se ho, kam máte v případě jakýchkoliv komplikací jet, a zjistěte si adresu nejbližšího perinatologického, případně intermediárního centra. Taky ho požádejte o telefon, abyste se mohla v krizové situaci poradit s odborníkem, který vás dobře zná. Prozíravost je jedna z nejstarších lidských ctností a většinou se vyplácí.
Seznam perinatologických center:
Praha - ( VFN U Apolináře, FN Motol, ÚPMD Podolí)
FN Brno - Porodnice na Obilním trhu
FN Ústí nad Labem
FN Hradec Králové
FN Most
FN Ostrava Poruba
FN Olomouc
Baťova nemocnice Zlín
NsP České Budějovice
FN Plzeň
Psáno pro Betynku - rok 200O (tehdy se rodilo asi 5 % nedonošených dětí, nyní se číslo šplhá k 10 %)
Souvisí: PPP-Pribeh-Terezy-ktera-potrebovala-otocit-mozek (předešlý blog)
