Našim stařečkům je přes osmdesát let. Muž s přízvukem, kolem šedesáti let, mluvící slušnou češtinou, vydávající se za pracovníka charity, přijel v červeném hyundai pro knihy a ukradl Kapitánovým rodičům snubní prstýnky a šperky.
Aby bylo jasno, nepíšu tento článek proto, abych vyvolala vlnu xenofobie, ale abych varovala především starší lidi, kteří by mohli podobně naletět. Proto prosím o šíření tohoto příběhu.
Tchán s tchyní potkali toho podvodníka v Dobříši na pravidelném nákupu. Řekl jim, že pracuje pro charitu, profesí hodinář, hledal cokoli, co může pomoci. Mluvil slušnou češtinou, prý tu žije dvacet let, tchán nebyl schopen najisto říct, jaké slovanské národnosti je.
Stařečci mu dali adresu, on dnes přijel v červeném hyundai k jejich malému domu v našem Hobitíně. Tchyně mu ukázala krabice s knihami, on pod jakousi záminkou chtěl vidět i knihovnu v ložnici. Požádal o utěrku, aby mohl utřít prach a velmi pečlivě po sobě setřel všechny povrchy. Potom si se stařečky vypil kafe, vymyl vzorně hrnek, rozloučil se a odjel.
Tchyně, zřejmě jí něco nesedělo, zašla do ložnice - a zjistila, že z krabiček v knihovně zmizely snubní prstýnky, zlato, drobné šperky. Vše v hodnotě asi třiceti tisíc.
Přijela kriminálka, hledaly se otisky prstů, ale zloděj byl zjevně zkušený lump. V knihovně vše utřeno, hrnek umytý, utěrka posloužila.
Naši stařečci nám pomáhali ubytovat nejednoho cizince, vždy byli ochotní, vstřícní. Nejsou boháči, své drobnosti pečlivě střeží a opatrují.
Dostat toho lumpa do rukou, zmlátím ho pravítkem.
Posílejte, prosím, tento příběh dál. Snad se policii brzy podaří zkušeného podvodníka chytit a strčit za mříže.
Děkuji.
PS: Tak už ho díky kameře ve vsi chytili. A není to ani Slovák, ani Ukrajinec, ani Bulhar, ani Rumun, ani Polák...
